Exšéf NATO přiznal pravdu. Na začátku války na Ukrajině musel udělat tvrdé rozhodnutí

Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. | Zdroj: Profimedia

Tomáš Vašek

9. 11. 2025, 12:23

Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg přiznal, že Aliance odmítla během samotného začátku ruské invaze uzavřít ukrajinský vzdušný prostor. Prezident Volodymyr Zelenskyj mu prý z bunkru volal s prosbou o vytvoření bezletové zóny, Stoltenberg ale odmítl z obavy z přímého konfliktu s Ruskem. Podle něj by takový krok znamenal sestřelování ruských strojů a válku NATO s Moskvou.

Stoltenberg v rozhovoru popsal dramatickou situaci z prvních dnů plnohodnotné invaze. „Zavolal mi z bunkru v Kyjevě, poblíž něhož stály ruské tanky. A řekl: ‚Přijímám, že neposkytnete pozemní jednotky NATO, i když s tím nesouhlasím. Ale prosím, uzavřete vzdušný prostor,‘“ uvedl bývalý šéf Aliance podle listu The Times.

Vysvětlil, proč musel žádost odmítnout. Uzavření vzdušného prostoru by podle něj vyžadovalo zničit ruské systémy protivzdušné obrany v Bělorusku a Rusku, protože bez jejich neutralizace by vojska NATO nemohla bezpečně létat nad Ukrajinou. „Kdyby ruské letadlo vstoupilo do vzdušného prostoru, museli bychom ho sestřelit – a to by spustilo válku na plné obrátky,“ řekl.

Související obsah

14:28

Německý generál bije na poplach. Rusko by mohlo na NATO zaútočit už zítra

8. 11. 2025 Tomáš Vašek T. VAŠEK

​Norský politik, kterého citoval i mediální projekt Nexta, přiznal, že rozhodnutí řídil i strach z globální eskalace: „Na to jsme nebyli připravení. Jak tehdy řekl prezident Biden, nebudeme kvůli Ukrajině riskovat třetí světovou válku.“ To podle něj vysvětlovalo, proč Aliance nakonec zvolila strategii podpory bez přímého zapojení.

Stoltenberg ale zároveň připustil kritický pohled na minulost: silnější akce Západu poté, co Rusko v roce 2014 anektovalo Krym, by podle něj mohla zabránit rozsáhlému útoku Moskvy o osm let později. Řekl, že z těchto rozhodnutí se Aliance „učí lekce dodnes“.

Putin sází na to, že se Západ rozštěpí

V rozhovoru se dotkl i jiných bolestivých rozhodnutí NATO. Odchod z Afghánistánu označil za „největší porážku Aliance“, zároveň ale pevně stojí za názorem, že odchod armád nakonec patřil mezi správná rozhodnutí, přestože způsobil mnoho bolesti.

Související obsah

02:23

Budoucí vláda uvažuje o snížení výdajů na obranu. Přehodnotí i nákup stíhaček

2. 11. 2025 Daniela Brychtová D. BRYCHTOVÁ

​Stoltenbergův výrok znovu otevřel diskuzi o hranici mezi obranou a přímým zapojením. Volba mezi pomocí Ukrajině a rizikem přímého konfliktu s Ruskem podle něj zůstává „nejtvrdším dilematem evropské bezpečnosti“.

Stoltenberg dnes působí jako norský ministr financí, ale dál sleduje vývoj války i reakce Západu. V rozhovoru zdůraznil, že jednota spojenců zůstává klíčová, i když je veřejnost vleklým konfliktem už unavena. „Putin sází na to, že se Západ rozštěpí a přestane Ukrajinu podporovat. Nesmíme mu tu radost dopřát,“ řekl bývalý generální tajemník.

Muž přitom zažil horké chvíle ve funkci i jako norský premiér, kterým byl v letech 2000 až 2001 a především mezi roky 2005 a 2013. Jeho reakce v této pozici byla klíčová zejména v roce 2011, kdy v jeho zemi řádil krajně pravicový extremista Anders Behring Breivik. Podle některých zdrojů měl být jedním z plánovaných cílů masového vraha také sám předseda vlády. Breivik 22. července 2011 usmrtil celkem 77 lidí – osm v Oslu a 69 na ostrově Utøya.

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou přešla do nové úrovně, říká Šír (11/2025):