Školy na venkově ohrožuje úbytek dětí. Ve městech naopak chybí místa

Adéla Snopová

10. 3. 2026, 20:43

Pohraniční regiony a menší obce se potýkají s odlivem lidí a také úbytkem dětí. Může to skončit až rušením škol. Naopak velká města a jejich okolí, hlavně Praha a Středočeský kraj, bojují s nedostatkem míst ve školách – a bude hůř. Demografický vývoj půjde podle prognóz právě tímto směrem. Jedním z řešení by prý mohlo být spojování obcí do svazků a vznik sdílených škol. Ale obce na to prý zatím nemají dostatek prostředků.

Prázdné lavice a naproti tomu třídy praskající ve švech. Moravskoslezský nebo Ústecký kraj už nyní čelí poklesu populace. Naopak jinde počet žáků výrazně roste, což může vést k přeplněným třídám. Nejhorší situace je podle auditu na prvním stupni v okolí Prahy a Brna, kde kapacity nestačí ani pro spádové děti.

„V Praze je to problém, protože sem dojíždí spousta rodičů za prací a zároveň sem chtějí umístit své děti, takže kvete spádová turistika. Rok od roku se ta situace zhoršuje a stoupá počet dětí ve třídách, ve školách, ale nové školy se moc nestaví,“ uvedl Jan Horkel, ředitel ZŠ Pod Žvahovem.

Související obsah

02:18

Děti častěji trápí oční vady. Předškoláci z Pardubic mohou na bezplatné vyšetření

9. 3. 2026 Petr Brzek P. BRZEK

​Demografický vývoj směřuje k tomu, že se vesnice budou vylidňovat a velká města naopak zalidňovat. Řešením, jak udržet lidi na vesnici, je i zachování škol – a takzvaná meziobecní spolupráce. Třeba i několik sousedních vesnic se může domluvit a založit školu společnou.

„Bavme se o svazkování, ale bavme se o tom v kontextu toho, že je potřeba vysvětlit zřizovatelům, že je to příležitost. Že pokud chcete pečovat o kvalitu těch škol a máte pečovat kvalitu, protože to je vaše zodpovědnost, vaše role, protože školy nejsou státní, tak k tomu musí být náležitý aparát,“ míní ministr školství Robert Plaga (za ANO).

„Prostředků na to samozřejmě teď dostatek nemáme, protože stát na nás přehodil nějaké povinnosti. Ale díky nebo kvůli tomu demografickému vývoji během tří až pěti let bychom měli mít aspoň na ten základ dostatek prostředků,“ říká Dan Jiránek, ředitel sekce pro projekty a inovativní řešení SMO.

Když se obce spolu domluví a založí svazkovou školu, mohou navíc na žáka získat víc peněz a zároveň si mezi sebou rozdělit náklady na provoz. „Takže doufáme, že i tahle motivace povede k tomu, že bude pro ty děti zajištěna školní docházka,“ doplňuje Jiránek.

Související obsah

Brutální šikana dívky v Hodoníně. Školy chybu neudělaly, oznámila inspekce

23. 4. 2025 Zuzana Drábková Z. DRÁBKOVÁ

​„Prvně si říct, jak dlouhodobé opatření hledají a jakou situaci řeší. A pak na základě toho, aby si rozmysleli, jestli tu situaci budou řešit samostatně, a tam si reálně zodpověděli, jestli na to mají, anebo zkusili nějakou meziobecní spolupráci,“ nastiňuje další kroky analytička EDUin Nikola Šrámková.

Je to tak trochu začarovaný kruh. Když se v obci zruší škola, odejdou odtud další lidé. Východiskem může být právě domluva s okolními obcemi a vytvoření společné vzdělávací instituce.

„Tam je jediná cesta rozhodně to svazkování, nějaké klastrování těch škol, vlastně nějaká regionalita v té správě budování té soustavy,“ je přesvědčený Karel Gargulák, analytik vzdělávání z PAQ Research.

Udržet školu v obci znamená vyšší náklady a s ubývajícími žáky i menší přísun peněz. S tím jde zase ruku v ruce kvalita výuky. Obce by si tak podle odborníků měly pořádně promyslet, zda jim zachování vlastní školy za to stojí.