Reklama
Ceny ropy dopadnou i na domácnosti. Zdraží jídlo a energie, varují ekonomové
Aktualizováno
13:00, 24. 3. 2026
Světová ekonomika se kvůli konfliktu na Blízkém východě dostává pod stále větší tlak. Rychlý růst cen ropy se postupně promítá do nákladů v celé řadě odvětví, od dopravy přes energetiku až po výrobu a zásobování. Ekonomové proto upozorňují, že dopady pocítí i české domácnosti, a to nejen na cenách pohonných hmot.
Reklama
Reklama
Hormuzským průlivem se kvůli konfliktu mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy na světový trh nedostává zhruba pětina produkce ropy. Na cenách pohonných hmot už se to projevilo. „Ta ropa se nedostane do Asie a my s Asií soutěžíme na tom samém trhu. Automaticky tak roste cena pro všechny, byť ji konkrétně neodebíráte,“ vysvětluje ekonom Vít Hradil. Cena ropy se přitom promítá prakticky do všeho.
Benzín a nafta
„V těch prvních dvou týdnech války v Íránu například nafta v České republice zdražovala vůbec nejvýrazněji ze všech zemí Evropské unie. Benzín zdražoval také výrazně nadprůměrně,“ říká ekonom Lukáš Kovanda.
Související obsah
„Cenotvorba pohonných hmot je postavena na kombinacích hlavních faktorů, mezi které patří cena skladových zásob, vývoj ceny aktuálně nakupovaných surovin, konkurenční prostředí, predikce vývoje cen aktuálního měsíce, bonita a náklady obchodního místa – to je především poptávka v daném místě. Stejným způsobem postupujeme ve standardních situacích i nyní,“ sdělil mluvčí Čepro Marek Roll.
Zemní plyn
Válka na Blízkém východě zásadně ovlivňuje i ceny zemního plynu. „Protože velká část zkapalněného zemního plynu, která směřuje do Evropy, je produkována v Kataru, na který minulý týden Íránci zaútočili. A značnou část těch kapacit poškodili,“ poznamenal ekonom David Marek.
Světové velkoobchodní ceny reagovaly prakticky 20% zvýšením. „Bude záležet na tom, jak ta negativní situace nebo ten negativní vývoj bude dále pokračovat, jak bude dále trvat. V případě, že by trval dlouhou dobu, tak je logické, že se propíše do celého trhu, a potom nelze vyloučit ani nějaké cenové pohyby,“ poznamenal mluvčí Pražské plynárenské Miroslav Vránek.
Související obsah
Potraviny
Konflikt se dotkne i zemědělců. Těm kromě pohonných hmot totiž začala zdražovat i hnojiva. Ačkoliv se to do cen potravin zatím nepromítá, podle analytiků to nastane. „Budou zemědělcům docházet hnojiva, která už mají nakoupená, tedy ještě za levnější ceny, ale jak budou muset dokupovat dražší hnojiva, která se samozřejmě potom projeví v jejich vyšších nákladech, tím pádem ve vyšších cenách zemědělských surovin, tím pádem ve vyšších cenách potravin,“ uvedl agrární analytik Petr Havel.
„V okamžiku, kdy jsou dražší pohonné hmoty, tak samozřejmě potraviny, které se k nám musí dovážet, budou dražší. Tady se bavíme o ovoci, zelenině, ale také třeba o vepřovém masu,“ prezident Agrární komory Jan Doležal. „Zemědělci budou mít dražší hnojiva, dražší pohonné hmoty a teď je otázka, kdy a jakým způsobem to dokážou promítnou do cen,“ doplnil předseda Svazu zemědělců Martin Pýcha.
Související obsah
Podle ekonomů je trh nyní extrémně citlivý na jakékoli změny. Co přesně ale bude následovat, nikdo neví. „Když Donald Trump řekne, že ta operace bude trvat, dejme tomu, ještě několik málo týdnů a pak skončí nebo že už naplnila svoje poslání americká armáda, tak v tu chvíli ta cena ropy okamžitě spadne a dokáže spadnout během jednoho dne o 20 dolarů. Ten trh vnímá jakoukoli zprávu, ať už je negativní, nebo pozitivní,“ tvrdí ekonom Petr Dufek.
Jenže zatím se o konci války nemluví. A i když je prý ekonomické riziko menší než například na začátku války na Ukrajině, tentokrát jsme na něj podle ekonomů hůře připraveni.
Scénáře vývoje cen
Cena ropy by při nepříznivém scénáři mohla podle ekonomů stoupnou až na 200 dolarů za barel. V takovém případě by benzín u nás mohl stát až 70 korun za litr a nafta až 80 korun. Pokud by se ale situace na Blízkém východě rychle uklidnila, ceny by se prý mohly vrátit na obvyklé hodnoty, tedy okolo 33 korun za litr.
Související obsah
U plynu záleží na spotřebě konkrétní domácnosti. Ta, která plyn využívá na vaření i vytápění, by při nejhorším scénáři mohla zaplatit téměř o 20 tisíc korun ročně víc. V optimistické variantě by šlo spíš o nárůst kolem dvou až tří tisíc korun za rok.
U potravin by byl v optimistickém scénáři dopad podle ekonomů spíše minimální. V pesimistické variantě by ale průměrná domácnost mohla platit za potraviny o šest až sedm set korun měsíčně víc.
Pohonné hmoty, energie a potraviny zdražují, cena zlata naopak klesá. Podívejte se na rozhovor s ekonomem Lukášem Kovandou:
eva, TN.cz
Reklama
Reklama
Související témata
TOP ČLÁNKY A VIDEA
Co byste neměli přehlédnout
Reklama
Důležité Události
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz
Reklama