Filipíny jako první stát na světě vyhlásily stav energetické nouze kvůli dopadům konfliktu na Blízkém východě. Prudký růst cen ropy a hrozící výpadky dodávek vyvolaly obavy o stabilitu celé ekonomiky. Vláda chce rychle zajistit nové zdroje energie a zabránit dalšímu zdražování. Opatření ale vyvolala kritiku i protesty.
Prezident Ferdinand Marcos Jr. oznámil vyhlášení energetické nouze v reakci na válku mezi Spojenými státy a Izraelem na jedné straně a Íránem na straně druhé. Podle něj hrozí vážné narušení dodávek energií do země. Informoval o tom web stanice Al-Džazíra.
„Vyhlášení stavu národní energetické nouze umožní vládě zavést koordinovaná opatření podle platných zákonů, aby zvládla rizika spojená s narušením globálních dodávek energie a domácí ekonomiky,“ uvedl Marcos.
Filipíny, které mají více než 112 milionů obyvatel, dovážejí zhruba 98 procent ropy, a patří tak mezi nejzranitelnější země. Uzavření Hormuzského průlivu, klíčové přepravní trasy, způsobilo šok na světových trzích a ceny paliv v zemi se během krátké doby více než zdvojnásobily.
Vláda chce nakoupit minimálně jeden milion barelů ropy a posílit zásoby. Podle ministryně energetiky Sharon Garinové mají Filipíny aktuálně zásoby asi na 45 dní. Úřady zároveň vytvořily krizový výbor, který má zajistit distribuci paliv, potravin i léků. „Budeme mít stabilní tok ropy. Ne jednu nebo dvě dodávky, ale trvalý přísun ropných produktů,“ slíbil prezident.
Nouzový stav bude platit minimálně jeden rok. Vláda získala pravomoci nakupovat paliva přímo, zasahovat proti spekulacím na trhu a případně vyplácet zálohy na kontrakty, aby zajistila plynulé dodávky.
Součástí opatření jsou i podpory pro obyvatele. Řidiči veřejné dopravy dostanou finanční příspěvky a v některých městech mohou lidé využít autobusy zdarma. Britská BBC uvedla, že stát také dočasně více spoléhá na uhelné elektrárny, aby pokryl spotřebu.
Odbory a část politiků ale vládu ostře kritizují. Podle nich opatření neřeší hlavní problém – vysoké ceny paliv. Organizace Piston sdružující řidiče a provozovatele veřejné dopravy označila krok vlády za „povrchní náplast, která záměrně ignoruje skutečné příčiny palivové krize“.
Další protesty plánují dopravní odbory, které chtějí dvoudenní stávkou upozornit na dopady zdražování. Kritici požadují například snížení daní z paliv nebo přímé regulace cen. Vláda zatím taková opatření nezavedla.
Do hloubky s ekonomem Petrem Bartoněm o cenách ropy a plynu (3/2026):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz