Litva se kvůli hrozbě vojenského konfliktu připravuje i na rozsáhlou evakuaci obyvatel. Země už má celostátní evakuační plán a vlastní plán má také hlavní město Vilnius, odkud vedou tři hlavní únikové směry. Jeden z nich míří k hranicím s Polskem, se kterým Litevci připravují také plán případné přeshraniční evakuace. Úřady nyní svoje postupy prověřují při rozsáhlém mobilizačním cvičení.
Litevské ministerstvo vnitra schválilo celostátní detailní evakuační plán letos v červenci. Určuje postup od rozhodnutí o evakuaci a varování obyvatel přes dopravu až po jejich dočasné ubytování a zajištění základní pomoci. „Evakuace obyvatel patří mezi nejdůležitější opatření civilní ochrany, proto musíme v případě nebezpečí dokázat jednat rychle, koordinovaně a srozumitelně,“ uvedl tehdejší ministr vnitra Vladislavas Kondratovičius.
Vlastní plán má také Vilnius. Úřady podle polského deníku Fakt připravily tři hlavní směry, kterými by lidé podle konkrétního nebezpečí opouštěli metropoli. První vede na sever směrem na Panevėžys a Šiauliai, druhý na západ ke Kaunasu a Klaipėdě a třetí na jih přes Alytus k polským hranicím.
„Směry jsme vybrali tak, abychom co nejvíce omezili dopravní zácpy a umožnili obyvatelům rychle a bezpečně dorazit na určená shromaždiště a mezilehlá evakuační místa,“ sdělila deníku Fakt Indrė Naureckaitėová z vilniuské radnice. Stejné tři směry uvádí i oficiální plán města.
Trasa k polským hranicím ale automaticky neznamená, že by úřady poslaly obyvatele Vilniusu do Polska. Všechna cílová místa městského plánu leží podle radnice na litevském území. O případném přesunu lidí přes státní hranice by rozhodovala až litevská vláda. Celostátní plán počítá s tím, že přibližně 75 % obyvatel dokáže v případě potřeby odjet vlastními silami. O ostatní by se postaraly samosprávy, které by přednostně pomáhaly rodinám s malými dětmi, seniorům nebo lidem se zdravotním postižením.
Litva ale zároveň s Polskem připravuje samostatný plán pro případ, že by rozsah krize vyžadoval evakuaci lidí za hranice. Týkat by se mohl nejen Litevců, ale také obyvatel Lotyšska a Estonska. „Máme tu mezinárodní rozměr evakuace – co by se dělo, kdybychom museli určitou část obyvatel Litvy i sousedního Lotyšska a Estonska evakuovat přes hranici,“ řekl podle litevské veřejnoprávní stanice LRT šéf Národního centra krizového řízení Vilmantas Vitkauskas. Litevští a polští odborníci nyní řeší logistiku, dopravní kapacity, hraničí režim nebo stav infrastruktury.
Zásadní roli by v takovém scénáři sehrál Suvalský koridor, tedy úzké území mezi Běloruskem a ruskou Kaliningradskou oblastí, které spojuje Polsko s Litvou. „Suvalský koridor má mimořádný význam z vojenského i logistického hlediska,“ zdůraznil Vitkauskas. Podle něj musí obě země předem vyřešit například velký nápor lidí u hranic, organizaci jednosměrného provozu nebo kapacitu mostů. „Vnitrostátní plán už máme, mezinárodní nyní vytváříme,“ dodal.
Připravenost země nyní úřady prověřují při největším každoročním mobilizačním cvičení Vytisův štít 2026 (litevsky Vyčio skliautas 2026), které začalo 25. září a potrvá do 3. října. Přibližně tři tisíce úředníků, příslušníků bezpečnostních složek a další pracovníků spolu s asi tisícovkou dobrovolníků zkouší reakci na postupné zhoršování bezpečnostní situace, výpadky energetiky a komunikací nebo nutnost evakuovat obyvatele. V sobotu 26. září úřady poprvé v celostátním měřítku prakticky prověřují nový evakuační plán.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz