Talent mají, ale na střední školu často nejdou. Chudší děti si ji nemohou dovolit

Martin Hlaváček

1. 4. 2026, 10:34

Dobré vzdělání jen pro vyvolené. Tak dnes řada odborníků s nadsázkou mluví o současném nastavení školství. Cesta ke studiu vysněného oboru vede přes nemalé výdaje, od doučování až po zkušební testy nanečisto. Mají touto optikou všechny děti na startu života stejné podmínky?

Středoškolské vzdělání dnes není pro každého stejně dostupné. Představa, že mají všichni deváťáci stejnou šanci uspět u přijímacích zkoušek, totiž vůbec neplatí. Podle většiny odborníků dnes nerozhodují jen znalosti a talent, ale i to, kolik si rodina může dovolit zaplatit.

A podle některých se tak blíží doba, kdy středoškolské vzdělání bude výsadou dětí z bohatších rodin. Testy nanečisto i samotné přijímačky podle učitelů i žáků vyžadují nemalou přípravu. A často je prý nutné, aby rodiče zaplatili soukromé doučování. To se může vyšplhat klidně na 15 tisíc korun.

Paní Eva je matkou sedmi dětí a stejně jako její manžel dokončila jen základní školu. Pro děti chtějí oba lepší budoucnost. Na jídlo, kroužky a oblečení celé rodině ale zbývá okolo deseti tisíc.

Související obsah

02:11

Děti mají horší kondici než před 100 lety. Pomoci má nový projekt

29. 3. 2026 Ivan Berka I. BERKA

​Podobnou situaci řeší i Klára, která žije s dětmi v azylovém domě. Její nejstarší dcera sice chodí teprve do páté třídy, už teď ale přemýšlí, co bude dělat, až její dcera přijde s tím, že chce studovat. „Jsou to mnohatisícové položky a matky samoživitelky na to většinou nemají,“ poznamenala samoživitelka Klára Rybová.

Sedmnáctiletý Sebastian je v prvním ročníku na učilišti v oboru obráběč kovů. Jeho snem je dostat se na střední školu zaměřenou na grafický design. „Nevěřil jsem si, že dám talentovky a ani přijímačky na matematiku a češtinu. A kdyby mi máma měla zaplatit doučování, tak jsme na to neměli,“ řekl Sebastian Lukáš Albrecht.

Teď mu ale svitla naděje, začal docházet do neziskové organizace, která mu pomáhá s doučováním. „Vzdělání je jedním z našich cílů. Každý rok přibývá několik set nových klientů,“ sdělila sociální pracovnice organizace Blízký soused Marie Papazianová.

Znevýhodněná je tak celá řada dětí. Například těch, jejichž rodina trpí takzvanou příjmovou chudobou, je v Česku přes čtvrt milionu. Z toho asi dva tisíce dětí, které žijí v azylových domech, a téměř 50 000 dětí, které vyrůstají ve vyloučených lokalitách.

Související obsah

01:17

Před školou v Humpolci seděl muž se zbraní. Čekal s ní na dceru

28. 3. 2026 Lukáš Skládal L. SKLÁDAL

​K tomu je ještě potřeba přičíst některé děti, které žijí pouze se samoživiteli, tedy matkou nebo otcem. Těch je u nás přes 300 tisíc. „Do našeho státního systému školství rozhodně nepatří tato naprosto privilegovaná položka, kterou si mohou dovolit movití rodiče, zatímco sociálně slabší rodiny a matky samoživitelky na to nemají,“ kritizoval expert na školství Karel Rajchl.

Není pak výjimkou, že žáci z finančně slabších rodin na vzdělání rezignují. Děti z azylových domů často končí ve stejných životních podmínkách jako jejich rodiče. „V rodinách si vytváříme kompetence a vzorce chování, kdy dítě může být nadané, inteligentní a pracovité, ale stejně odvíjí tu sebekoncepci od toho, jak jsou na tom rodiče. Přijímací zkoušky, které jim rovnou hážou klacky pod nohy a rovnou vedou k tomu, že musíte být privilegován, tuto situaci ještě více komplikují,“ řekl dětský psychiatr David Adam.

„Po deváté třídě jdou na učební obor. To také není většina, mnoho z nich jde na Úřad práce. My se snažíme s rodiči mluvit a vysvětlovat, že dítě potřebuje vzdělání,“ poznamenala ředitelka azylového domu Otevřené srdce Michaela Nováková.

„Ono to začíná už u školek. Když nemůžete dát dítě do školky, chybí mu socializace. Nemáte na soukromou školku, tak je doma s mámou. Ty děti pak začnou zaostávat společensky,“ upozornil ekonom Daniel Münich.

Související obsah

01:41

Samoživitelka Miluše kvůli těžké nemoci ztratila práci. Na superdávku stále čeká

2. 2. 2026 Dominika Zelenková D. ZELENKOVÁ

​„Problémy jsou segregace, dlouhodobá závislost na sociálních dávkách, které rodině umožňují pokrýt základní potřeby, a vzdělávání a jejich výdaje jsou nadstandardem. Proto je třeba, aby tu byly podpůrné systémy,“ podotkla náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Edita Stejskalová.

Ministerstvo práce a sociálních věcí pro tento měsíc navýšilo rozpočet sociálních služeb o 1,4 miliardy korun. Část peněz by měla jít na podporu služeb, které děti ze sociálně slabých rodin připravují na přijímací zkoušky. „Ministr Robert Plaga (za ANO, pozn. red.) chce jít jinou cestou a proměnit Cermat tak, aby poskytoval žákům takový servis, aby nebyl znevýhodněn nikdo,“ slíbil mluvčí ministerstva školství Ondřej Macura.

Letošních deváťáků se ale žádné změny nedotknou, a tak nezbývá než doufat, že se deset let starý systém brzy změní. Protože každý žák, který kvůli penězům nedostane šanci studovat, se systému vrátí jinde. V sociálních dávkách, na úřadech práce a v promarněném talentu, na kterém tratí jak dítě, tak stát.