Česko se potýká s vysokým počtem vězňů a vysokou recidivou. Co by se mělo dělat jinak? Funguje v Česku začleňování do společnosti po opuštění vězení? Na tyto a další otázky moderátorky Adély Snopové odpovídal v pořadu Napřímo místopředseda Starostů a poslanec Karel Dvořák.
Dvořák připomněl, že Česko má třetí největší populaci vězňů v Evropě v přepočtu na obyvatele. Ve věznicích jich sedí celkem 20 tisíc. „Máme velice vysokou míru recidivy. Někdo, kdo byl ve vězení nebo byl odsouzen za trestný čin, tak v 70 % případů trestnou činnost zase spáchá,“ uvedl.
Podle Dvořáka je potřeba se zamyslet nejen nad tím, jaký typ lidí posílá společnost za mříže, ale také na tím, jak se s lidmi po návratu z výkonu trestu pracuje.
„Návrat do sociálně vyloučených lokalit je typický příklad, kdy to fungování je skutečně nejslabší. Já nechci působit jako někdo, kdo by omlouval pachatele trestných činů. Protože někdo, kdo se vrací z vězení, nemá kde bydlet, nemá rodinné zázemí, má dluhy, tak je prostě výrazně pravděpodobnější, že bude znovu páchat trestnou činnost,“ uvedl.
Jeden vězeň stojí českou státní pokladnu měsíčně přibližně 60 000 korun, zmínil Dvořák. „Když bychom to porovnali s tím, kolik peněz bychom místo toho vynaložili třeba na sociální podporu těch lidí, na programy, které je dovedou k zaměstnání a oddlužení, tak si myslím, že by to byly mnohem efektivněji vydané peníze,“ uvedl.
Šedesát tisíc měsíčně je asi 720 tisíc korun ročně. „Když si vezmeme, že bychom podobnou částku investovali do toho, abychom takovému člověku zajistili bydlení, podpořili ho v hledání práce, zajistili, aby platil třeba výživné svým dětem, tak si myslím, že to jsou mnohem efektivněji vydané peníze,“ vyjmenoval.
Upozornil ovšem, že je důležité správně rozpoznat, kdy je potřeba trestat a kdy spíše podat pomocnou ruku. Uznal, že existují případy, kdy některým lidem není pomoci.
Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz