Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi podle šéfa estonské zahraniční zpravodajské služby dochází čas. Na vině je hlavně slábnoucí ekonomika Ruska a obrovské ztráty na bojištích. Šéf Kremlu kvůli tomu pomalu ztrácí silnou pozici pro případné vyjednávání.
Válka na Ukrajině, kterou chtěli Rusové původně vyhrát za pouhé tři dny, pokračuje už pátým rokem. Útočícímu Rusku mezitím začínají docházet lidské, finanční a materiální zdroje, kvůli čemuž se jeho postup Ukrajinou prakticky zastavil. Jaké problémy řeší přímo v Kremlu, přiblížil šéf estonské rozvědky Kaupo Rosin pro americkou stanici CNN.
Estonsko, které je bývalou sovětskou republikou, je totiž hlavním odposlouchávacím stanovištěm pro NATO. „Už neslyším žádné řeči o totálním vítězství. Lidé v Kremlu si uvědomují, že situace na ukrajinském bojišti se nevyvíjí příliš dobře,“ řekl Rosin.
Největším problémem jsou pro Rusko lidské zdroje. Podle Centra pro strategická a mezinárodní studia v posledních dvou letech ruské síly postupovaly o zhruba 70 metrů denně, přičemž každý den bylo zraněno nebo zabito na tisíc vojáků. Od začátku roku 2026 je však situace výrazně horší. „Rusové ztrácejí až 20 tisíc vojáků měsíčně. Ti všichni jsou v boji zabiti,“ uvedl minulý týden americký ministr zahraničí Marco Rubio. Postup ruské armády se navíc prakticky zastavil.
Problematická by byla i další vlna mobilizace. „Pokud by Rusové byli schopni zmobilizovat na bojiště dalších pár set tisíc lidí, byl by to pro Ukrajinu problém. Takové rozhodnutí by ale bylo obrovský rizikem pro vnitřní stabilitu,“ vysvětlil Rosin. Kreml nařídil částečnou mobilizaci po zahájení agrese v září 2022, což vyvolalo rozsáhlý odpor mezi obyvateli. Od té doby se soustředí na nábor a import vojáků z dalších zemí.
Otočila se také situace v oblasti vybavení. Ukrajina je díky moderním technologiím schopna zasahovat cíle hluboko za válečnou linií a nová generace stíhacích dronů zmírňuje dopad ruských útoků na ukrajinská města. „Podíl ruských dronů Šáhid sestřelených stíhacími drony se za poslední čtyři měsíce zdvojnásobil,“ vzkázal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fjodorov.
Výrazné problémy už pociťuje také ruská ekonomika. Minulý týden Kreml snížil prognózu ekonomické růstu pro rok 2026 z 1,3 % na 0,4 %. „Ukrajina způsobila ruskému energetickému sektoru škody v hodnotě miliard a miliard dolarů,“ dodal Rosin. Jako velmi účinné se ukazují také protiruské sankce, které na zemi po invazi uvalily USA a EU.
Takový vývoj by mohl znesvářené strany dostat k jednacímu stolu dřív, než se očekávalo. „Při současném trendu Putin už možná nebude schopen vyjednávat ze silné pozice. Čas Rusku nepřeje,“ uzavřel Rosin.
Ukrajina se bojí nové ruské ofenzivy. Má přijít z nečekaného směru (05/2026):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz