Extrémní sucho a vedro se prodraží. Počasí připraví Evropu o biliony korun

Karolína Pavlínová

23. 8. 2026, 20:54

Extrémní sucho a vlny veder začínají podle ekonomů drtit Evropu i ekonomicky. Bude se proto muset ve velkém zainvestovat do opatření, která zpomalí dopady změny klimatu, aby země mohly hospodářsky růst. Pro Česko to podle ekonomů znamená výdaje kolem 200 miliard korun ročně.

Letošní extrémní sucho a vlny veder způsobily Evropě už bilionové ztráty. „Je to přibližně polovina českého ročního HDP, takže to je obrovská částka. Když to vyjádříme na evropské HDP, tak je to zhruba jedno procento. Takže u mnoha zemí to vymaže celý hospodářský růst, který jsme pro letošek očekávali,“ vysvětluje ekonom IDEA CERGE-EI Tomáš Protivínský.

Za zhruba polovinu ztráty může podle ekonomů snížení produktivity práce kvůli vedrům. „Třeba jen pětina budov má klimatizace, v Americe to je 90 procent, takže to je něco, na čem musíme hodně zapracovat,“ upřesňuje Protivínský.

Změna klimatu ovlivňuje i rozšiřování a vznik nových datových center. Jejich chlazení je totiž závislé na venkovní teplotě a často také na vodě.

Související obsah

01:41

Obchodní tepna musí omezit lodní dopravu. Panamský průplav trápí sucho

21. 8. 2026 Markéta Schulzová M. SCHULZOVÁ

​Investovat bude potřeba i do zadržování vody v krajině, kvůli jejímu nedostatku teď trpí lodní doprava, energetika i zemědělství. „Potřebovali bychom, aby to financování bylo trvalé. A bavíme se o řádech minimálně jednotek miliard ročně,“ poznamenal ředitel pro hydrologii Českého hydrometeorologického ústavu Jan Daňhelka. 

„Obecně se stanovují nízké jednotky procent HDP. Je potřeba se dívat nejen na tu aktuální likvidaci škod, ale musíme uvažovat i v dlouhodobém horizontu,“ dodává Protivínský.

Grafika: Kde vzniknou přehrady | Zdroj: TV Nova

​„Aby se rušily v přírodě meliorace, které odvádějí vodu z polí a řek, aby se vytvářely krajinné struktury, rozdělovala pole. Což je vlastně to, co může vrátit vodu do půdy,“ uvedl odborník programu Krajina z Hnutí Duha Jan Skalík.

„Vytváření vodních prvků, ovlivňování toho vodního režimu krajiny tak, aby voda měla víc času zasakovat, doplňovat podzemní zásoby vody, které mohou sloužit třeba jako zdroj vody pro menší obce na nějaké zavlažování,“ poznamenal Daňhelka.

Stovky miliard spolknou také technická řešení spojená s pitnou vodou. „Můžou spočívat právě v propojování vodárenských soustav anebo třeba i v budování nádrží, tam, kde prostě ty zdroje vody nelze zajistit jinak,“ dodal Daňhelka. Aktuálně se připravují dvě nádrže – jedna na Zlínsku, druhá v suché oblasti Lounska a Rakovnicka.