Hrozbou ruského útoku na členské země se už dlouhou dobu zabývá NATO. Analytik portálu The Telegraph nastínil šest různých scénářů, podle kterých se může útok odehrávat. Ve hře je zopakování ukrajinského scénáře i sabotážní operace.
Severoatlantická aliance se dlouhodobě zabývá hrozbou útoku Ruska na její východní hranici. Útoky Kreml také často vyhrožuje, zatímco šéf CIA John Ratcliffe, který tento týden navštívil Moskvu, jej od podobných nápadů podle informací, jež se dostaly na veřejnost, zrazoval. Otázkou, jak by takové útoky mohly vypadat, se zabýval analytik portálu The Telegraph Roland Oliphant.
První možností, kterou Oliphant naznačil, je zopakování ukrajinského scénáře z roku 2014. Tehdy Rusko podporovalo separatistické nálady na Krymu a východu Ukrajiny. Útok na Ukrajinu pak v roce 2022 obhajovalo obranou separatistických republik.
Náznaky toho, že si Rusko pro podobný útok připravuje půdu, se už objevují. „Aktivisté, kteří jsou ve skutečnosti ruskými agenty, by připravovali protesty proti nějaké vykonstruované křivdě vůči etnickým Rusům v místech, jako je Narva v Estonsku nebo Daugavpils v Lotyšsku. Potom by poslalo přes hranice ozbrojence, kteří by zabrali klíčová příhraniční města,“ teoretizuje Oliphant.
Druhý scénář je podle Oliphanta nejčernější, ale také nejméně pravděpodobný. Spočíval by v plnohodnotném vojenském útoku na slabá místa NATO. Nejčastěji se v souvislosti s tímto scénářem zmiňuje Suwalská mezera nacházející se na hranicích Polska a Litvy, ale také v těsném sousedství ruského Kaliningradu a Běloruska.
Možné jsou ale i útoky na další místa, jako je například švédský ostrov Gotland. Ten by se stal cílem ruských parašutistů či námořníků. Ztráta ostrova, na kterém má Švédsko umístěnou obrannou infrastrukturu ochraňující pevninu, by pro NATO znamenala velkou ránu. Pobaltské státy by také byly od zbytku Aliance odříznuté jak na zemi, tak na moři.
Právě na tuto možnost je ale NATO nejlépe připraveno a pravidelně na ni trénuje. „Pokud Rusové vtrhnou přes hranici do Estonska, všichni vědí, co mají dělat,“ řekl podle Telegraphu odborník na obranu proti Rusku Mark Galeotti.
Ve třetím případě by Rusko spoléhalo na nejasnost toho, co vlastně dělá. „Ruská helikoptéra může mít problémy s motorem a nouzově přistát těsně za hranicí Kaliningradu. Záchranný tým se vydá do Polska nebo Litvy, aby posádku přivezl zpátky. Něco takového rozhodně nesplňuje podmínky pro aktivaci článku 5 NATO,“ poznamenal Oliphant.
Pokud se jim ale podaří podobnou operaci provést, ukáže to, že mohou bez narušení překračovat hranici NATO. „Tento scénář má mnoho variant, včetně raket a dronů, které ‚náhodou‘ zaletí na území Aliance. Počet těchto incidentů v poslední době rychle roste,“ připomněl Oliphant.
Čtvrtý scénář je obzvlášť znepokojivý. Spočívá v útocích pod falešnou vlajkou. Postupně se totiž objevují zprávy o tom, že Kreml buduje zásobu zabraných ukrajinských dronů. Ty má chtít využít k velkému dronovému útoku na Evropu.
Hlavním cílem takového útoku by pravděpodobně bylo Polsko. Vztahy Polska a Ukrajiny se totiž obzvláště letos výrazně zhoršily. Případný útok ukrajinskými drony by byl nejen mezinárodním diplomatickým incidentem, ale mohl by i narušit celistvost NATO.
Pátá možnost se už v podstatě odehrává. Týká se sabotážních akcí, které Rusko provádí na území evropských států NATO. Příkladem může být například nedávný útok na letiště v Lipsku, u kterého nalezla jeho správa drony určené ke zničení ukrajinského letadla, nebo výbuch muničních skladů ve Vrběticích, k němuž došlo v roce 2014.
Rusko v nich ale může pokročit. „Pokud chce Vladimir Putin testovat NATO, logický další krok jsou útoky, při kterých přijdou lidé o život. Vykolejení vlaků nebo bombový útok na továrnu, při kterém zemřou lidé, by mohlo Rusko využít k vydírání, pokud tedy NATO neodpoví vojensky,“ poznamenal Oliphant.
Do podobné kategorie spadá i šestý, poslední scénář. V něm Rusko posílí svou kybernetickou válku. Tu už využívá, může ji ale rozšířit podobně jako sabotážní akce. „Vše to spadá do šedé zóny, která ještě není vojenská, ale potenciálně může sloužit jako záminka k aktivaci článku 5,“ řekl Galeotti.
Cíli velkých kybernetických útoků by byly systémy, jejichž shození by mělo velké ekonomické nebo společenské následky. Jako příklad uvádí Oliphant například vyřazení nemocničních systémů, řízení letadel nebo burzovních portálů.
Radar odhalil nečekanou událost. Do Moskvy přiletělo americké letadlo, oba státy mlčí (8/2025):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz