Po deseti letech vám pojišťovna vyplatí jen obvyklou cenu auta. Kdy má havarijní ještě smysl?
Havarijní pojištění u deset let starého auta se vyplatí hlavně tehdy, když by vás jeho ztráta finančně zaskočila. Pojišťovna totiž neplatí cenu nového vozu, ale obvyklou cenu auta v den škody.
Plnění vychází z obvyklé ceny, tedy z toho, za kolik se stejné auto ve stejném stavu běžně prodává. Od škody se odečte spoluúčast. Když by oprava stála víc, než má auto hodnotu, jde o totální škodu a dostanete obvyklou cenu po odečtení zbytků vozu a spoluúčasti. Proto se před sjednáním vyplatí zjistit hodnotu auta.
Orientační pravidlo: když roční pojistné přesahuje zhruba desetinu hodnoty auta, pojištění se vám většinou nevrátí. Například u auta za 60 000 Kč s pojistným přes 6 000 Kč ročně. Menší škody do výše spoluúčasti byste navíc stejně platili sami.
Levnější cestou je připojištění k povinnému ručení, například na střet se zvěří. U starších aut nabízejí některé pojišťovny i havarijní pojištění jen na vybraná rizika, třeba živel a odcizení, bez nehody vlastní vinou.
Rozsah krytí i ceny se mezi pojišťovnami liší, proto je dobré porovnat nabídky havarijního pojištění i s připojištěními.
Většinou ano, u starších aut ale často chce fotografie vozu. Některé pojišťovny mají pro nové smlouvy horní hranici stáří auta. Když máte havarijní pojištění sjednané už od koupě, obvykle běží dál i ve vyšším stáří. Podmínky se ale mezi pojišťovnami liší.
Ne. Vyplácí obvyklou cenu v den škody, od které odečte hodnotu zbytků vozu a spoluúčast. Rozdíl mezi pořizovací a obvyklou cenou kryje jen připojištění GAP. To se ale sjednává hlavně u nových a mladších aut.
Spoluúčast se obvykle sjednává jako procento ze škody s pevným minimem v korunách. Vyšší spoluúčast snižuje pojistné, menší škody pak ale platíte sami. U starého auta dává smysl, aby pojištění krylo hlavně velké škody. Před rozhodnutím si spočítejte, kolik byste doplatili při běžné nehodě.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz