Za všechny prachy: Ekonom vysvětlil, jak firmy vydělávají na předplatném zdarma

TN Live

4. 11. 2026, 08:00

Hostem pořadu Za všechny prachy byl behaviorální ekonom Vojtěch Zíka z University of New York in Prague. V rozhovoru s moderátorem Martinem Čermákem mluvil o spoření i o tom, jak si Češi někdy zbytečně nechávají utíkat peníze na předplatném, které nevyužívají.

Celkem 82 % Čechů má podle jedné studie alespoň jedno předplatné. A při těch samých číslech 42 % lidí platí za předplatné, které skoro nebo vůbec nepoužívá.

„Lidé si strašně jednoduše na něco zvyknou. Stejně tak jako třeba na vyšší plat, tak si zvyknete na to předplatné, a jakmile ho už jednou máte, tak ho v hlavě máte zařazené jako něco, pro co jste se rozhodl. A nebudete každý den vstávat a znovu se rozmýšlet nad každým rozhodnutím, které jste v životě udělal,“ okomentoval Zíka.

Takové předplatné lidem obyčejně zůstává, dokud nepřijde nějaký impulz, který je vyloženě donutí to změnit, jako například pokles příjmů. „Tohoto využívají společnosti, které předplatný nabízí, proto je dávají třeba na tři měsíce zadarmo. Tam jde o to, abyste si vytvořil ten návyk. Vy to dostanete zadarmo, přijde vám, že to nic nestojí, a zvyknete si na to. A pak už to máte, tak pokračujete v placení,“ vysvětlil Zíka.

I proto se při předplatném na několik měsíců zdarma vkládají údaje z platební karty. „Oni spoléhají na to, že na to zapomenete. A navíc pak to zrušit, to zase vyžaduje aktivní kroky. A oni se vás třikrát zeptají: ‚Opravdu si to nechcete rozmyslet, opravdu to chcete zrušit?‘ A kladou vám lehké překážky, abyste si to nechal,“ dodal Zíka.

Související obsah

12:05

Jak si sestavit rozpočet domácnosti: Expert na finanční plánování ukázal každou položku

3. 11. 2026 TN Live T. LIVE

​Lidé celkově preferují současnou spotřebu před budoucí. „Což asi má nějaké evoluční a historické důvody. My nevíme, co v budoucnosti bude následovat. A to, co můžeme mít dneska, to je jisté, kdežto čím dál je to v budoucnosti, tím více nejisté to je. A to působí psychologicky proti tomu, abychom si spořili,“ vysvětlil.

Do toho vstupují další okolnosti. Jak Zíka upozornil, lidé, kteří žijí ve válečných zónách a obecně nebezpečných místech nebo jim hrozí, že se nedožijí vysokého věku, tak pro ně začíná být racionální nespořit. Naopak lidé ve stabilnějších společnostech mají větší tendenci k úsporám.

„Já bych neřekl, že nespořit si musí být nutně chyba. Chyba to být může, ale může to být i způsobeno individuálníma preferencemi lidí. Vy nespoříte, abyste měl hodně na účtu. Vy spoříte, abyste se měl v průměru v životě dobře. Ale někdo toho může dosáhnout jinak. Třeba někdo bude chtít mít šest dětí, tak prostě bude investovat do dětí, což je svým způsobem taky spoření na důchod, pokud se ty děti budou s vámi bavit,“ okomentoval.

Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.