Opozice neuspěla. Zákon o církevních restitucích jde dál

Zdroj: Mediafax

Zákon, který má navrátit konfiskovaný majetek zpět do rukou církevních institucí, jde přes nesouhlas opozice do druhého čtení.

Většinou svých hlasů tam dlouho připravovanou normu v úterý propustili koaliční poslanci a církve by se tak mohly dočkat některých nemovitostí i finančního vyrovnání.

Projednávání zákona věnovali poslanci už v pátek zhruba pět hodin, další dvě hodiny ho řešili i v úterý. V rozpravě vystoupilo dohromady kolem patnácti poslanců, úvodního i závěrečného slova se ujala ministryně kultury Alena Hanáková (za TOP 09).

PODÍVEJTE SE NA REPORTÁŽ TV NOVA

"Po roce 1989 jsme se vydali na cestu k demokracii a právnímu státu. Věděli jsme, že to nebude otázka krátkého okamžiku, ale že některé zátěže poneseme tak dlouho, to netušil asi nikdo," řekla v úvodu svého vůbec prvního vystoupení ve sněmovně Hanáková. Připomněla, že už v roce 1991 tehdejší Federální shromáždění přijalo zákon o půdě, ve kterém se zavázalo, že vypořádá historický majetek církví, který ale pro odpor slovenských zákonodárců nakonec nebyl přijat.

ČTĚTE TAKÉ:

Rozhodněte, kdo dostane STÁTNÍ VYZNAMENÁNÍ
 

Přestože Hanáková označila výsledný návrh za kompromis, opozice jej dlouhodobě kritizuje. "Návrh zákona představuje pokus o změnu majetkových a vlastnických poměrů v našem státě srovnatelný leda s konfiskací majetku šlechty po Bílé hoře nebo porevoluční privatizací,“ řekl v úterý ve sněmovně poslanec Jiří Paroubek (NS-LEV21) s tím, že se v praxi jedná o darování majetku církvím.

Stejně se do návrhu trefoval i šéf největší opoziční strany ČSSD Bohuslav Sobotka. "Podle našeho názoru by se to mělo jmenovat Zákon o darování 135 miliard církvím,“ řekl v úterý. Už dříve zdůraznil, že sociální demokraté ve sněmovně návrh nepodpoří. Podle Sobotky je totiž nezodpovědný a nemá podporu opozice ani veřejnosti.

"ČSSD uznává potřebu vyřešení problému majetkových nároků církví a otázky dalšího financování církví formou dlouhodobé dohody mezi státem a církvemi. Církve hrají důležitou roli v naší společnosti a byly po 25. únoru 1948 beze vší pochybnosti významně poškozeny minulým komunistickým režimem. Tyto křivdy by měly být zmírněny," připustil už v pátek Sobotka.

ČTĚTE TAKÉ:

Zbaví Paroubka ČSSD funkce? Je to msta a ubohost, tvrdí

Podle něj je ale návrh narovnání s církvemi, jak ho připravila koalice, pro sociální demokraty nepřijatelný a sněmovně proto předložil návrh na jeho zamítnutí.

S návrhem zásadně nesouhlasili ani komunističtí poslanci. Poslanec Miroslav Grebeníček v pátek stát vyzval, aby vrátil církvím kostely – s výjimkou katedrály sv. Víta – a pozemky převedl na obce. "Státní rozpočet tak bude posílen o 80 miliard korun. A církve prokážou solidaritu s obyvateli České republiky, sužovanými dluhem 200 miliard korun," prohlásil. Apeloval na poslance Věcí veřejných, aby svůj postoj v hlasování o církevních restitucích přehodnotili. "Jen idiot nemění své názory," prohlásil a dodal, že Poslanecká sněmovna by měla přijímat zákony, které jsou v souladu s obecnou vůlí.

Možnosti, jak vrátit církvím zkonfiskovaný majetek, řešily už minulé vlády. Současná podoba majetkového vyrovnání vychází z návrhu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi z roku 2008, ale zásadně se liší v několika oblastech.

Vláda se s církvemi dohodla, že zvýší celkový objem naturálních restitucí z původních 51 miliard korun na 75 miliard korun. Díky tomuto navýšení se však sníží celková finanční náhrada z 83 miliard na 59 miliard korun.

"Vzhledem k nutnosti stabilizovat finanční hospodaření České republiky bylo dohodnuto, že dojde k rozšíření objemu naturálně vraceného majetku a následnému snížení finanční náhrady," odůvodňují v materiálu změnu poměru zástupci ministerstva kultury.

Návrh nyní projedná sněmovní ústavně právní výbor.