Daňová reforma PODPOŘENA! Přímá volba prezidenta jde do druhého kola

Zdroj: Mediafax

Daňovou reformu i změnu způsobu volby prezidenta republiky projednali zákonodárci v prvním jednacím dni zářijové schůze Poslanecké sněmovny. Pokud změny, které v úterý prošly prvním čtením, vejdou v platnost, mohl by se už nástupce současného prezidenta Václava Klause volit přímo.

Prezidenta by mohla veřejnost volit přímo už v roce 2013. Návrh dvoukolové většinové volby, do které by kandidáty kromě skupin poslanců a senátorů mohly nominovat i petice s nejméně 50 tisíci podpisy, prošel na úterním jednání Poslanecké sněmovny do druhého čtení.
 

PODÍVEJTE SE NA REPORTÁŽ TV NOVA:

"Cílem předložené novely je zavést do českého ústavního pořádku jiný způsob volby prezidenta republiky, a to takzvanou přímou volbu. Vláda se k tomu zavázala ve svém programovém prohlášení," představil normu ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Zavedení přímé volby prezidenta si vyžádá změnu ústavy. Návrh počítá s tím, že volba hlavy státu bude dvoukolová obdobně jako při volbách do Senátu. Pokud by některý z kandidátů získal už v prvním kole nadpoloviční počet hlasů, stane se prezidentem přímo. Naopak při teoretické možnosti rovnosti hlasů může do druhého kola postoupit i tři a více kandidátů.
 

Možnost odvolat prezidenta by podle návrhu získal Senát, který by mohl podat proti prezidentovi žalobu k Ústavnímu soudu, a to "pro velezradu nebo pro hrubé porušení ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku".

ČTĚTE TAKÉ:

Poslankyně Drastichová musí zaplatit POKUTU 10 tisíc! PODVÁDĚLA při hlasování
 

Další důležitou normou, kterou poslanci v úterý propustili z prvního do druhého čtení, je rozsáhlá úprava daní. Sněmovna schválila změnu zákonů souvisejících se zřízením Jednoho inkasního místa (JIM). Daňová reforma ruší 15procentní danění takzvané superhrubé mzdy, která zahrnuje kromě platu i pojistné odvody. Zaměstnanci by se místo toho měli vrátit k placení daně z hrubého příjmu, tedy systému platnému do roku 2008. Sazba daně z příjmu má být 19 procent.
 

Odvody zaměstnavatele na veřejné pojištění jeho pracovníků a státní politiku zaměstnanosti nahradí jednotná daň z úhrnu mezd, která z nich bude složená. Na důchodové pojištění má jít, stejně jako dosud, 21,5 procenta hrubé mzdy, na veřejné zdravotní pojištění sedm procent a na státní politiku zaměstnanosti 1,2 procenta. O diskutovaných částech novely jako je zrušení nebo zachování daňového zvýhodnění stravenek, kterému se ve svých vystoupeních v úterý věnovala většina řečníků, se však rozhodne až při dalším projednávání zákona.
 

Do druhého čtení se po úterním hlasování podívá také norma, která počítá s transformací zdravotních ústavů a krajských hygienických stanic. Po dokončení restrukturalizace by měly existovat pouze dva centrální zdravotní ústavy, místo stávajících čtrnácti. Součástí novely je také záměr, že by si hygienické stanice mohly samy rušit a zřizovat svá pracoviště.
 

Poslanecká sněmovna v prvním čtení projednala také změkčení zákona o lidských tkáních a buňkách. Podle nové zákonné úpravy už by nebylo potřeba, aby přepravu tkání zajišťovalo pouze zdravotnické zařízení, do hry se dostávají i další přepravci. Pracoviště, které bude tkáně odesílat, zůstane ovšem i nadále zodpovědné za zajištění jakosti a bezpečnosti tkání a buněk při přepravě k příjemci. Ministerstvo zdravotnictví jako předkladatel poukazuje na to, že v současné době je podmínka, aby přepravce tkání byl zároveň zdravotnické zařízení, prakticky nesplnitelná.
 

Zákonodárci projednali v úterý v prvním čtení také poslanecký návrh ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a poslance Marka Bendy (ODS), který ruší Fond národního majetku. "Příjmy z privatizace národního majetku společností se státní účastí nejsou příjmem státního rozpočtu. Zákon o zrušení Fondu národního majetku definuje tituly, na které mohou být tyto prostředky věnovány," vysvětlil ministr Kalousek, který novelu předložil z titulu poslance.
 

Novela se však nesetkala s podporou vlády ani některých koaličních poslanců. I přesto však zákon prošel do druhého čtení. Podle zákona o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek, by daně, cla, poplatky a další podobné platby by měly být v Evropské unii od příštího roku lépe vymahatelné. Také tuto normu, která do českého právního systému zavádí některé evropské směrnice, sněmovna v úterý propustila do druhého čtení.
 

Do třetího čtení poslali v úterý poslanci normu z dílny ministerstva financí (MF), které chce usnadnit čerpání peněz z evropských fondů a navrhuje změny v rozpočtových pravidlech.
Podnikatelům by zákon umožnil, aby jim byly ze státního rozpočtu hrazeny ztráty, které způsobí kurzové rozdíly mezi korunou a eurem. Novela dále zpřesňuje různá porušení rozpočtové kázně či povoluje, aby projekt, u kterého se předpokládalo spolufinancování z rozpočtu Evropské unie, byl financován pouze ze státního rozpočtu.
 

Do poslední fáze sněmovního schvalovacího procesu míří také zákon, na jehož základě se rozšíří seznam biocidních látek, které se mohou používat na českém trhu. Návrh proti současnosti zařazuje dalších 13 účinných látek. Povolování nových biocidů vychází z evropské směrnice, která umožňuje vstup nových biocidů na evropském trhu. V případě nepřijetí této směrnice by hrozilo, že by nebylo možné uvádět v České republice na trh některé přípravky povolené v Evropské unii.
 

Koaliční poslanci v úterý poslali do třetího čtení také normu rušící zákon o veřejných neziskových zdravotnických zařízeních, který byl přijat krátce před sněmovními volbami v roce 2006. Původní zákon předpokládající vznik sítě veřejných zdravotnických zařízení je podle koalice nefunkční a nekoncepční. Kvůli zákonu se ve sněmovně vedla dlouhá a emotivní debata, jejíž hlavní aktér, středočeský hejtman David Rath (ČSSD), označil svého předchůdce ve vedení kraje Petra Bendla (ODS) za užitečného idiota a předsedkyni sněmovny Miroslavu Němcovou nařkl z toho, že se zhlédla v komunistických praktikách 50. let.
 

Ve sněmovně se zákonodárci věnovali také aktuálnímu a pro veřejnost atraktivnímu tématu sociálních dávek. Ve druhém čtení projednali novelu, podle které by o příspěvek na živobytí mohli přijít neplatiči pokut nebo místních poplatků. Novelu zákona o hmotné nouzi, která umožňuje dlužníkům příspěvek na živobytí odebrat, předložila poslankyně a někdejší chomutovská primátorka Ivana Řápková (ODS).
 

"V návrhu jsou uvedeny dvě změny, které se týkají pouze příspěvku na živobytí ze systému dávek v hmotné nouzi. Novela umožňuje uzavřít s dlužníkem dohodu o srážkách, což nebylo možné. V případě, že to dlužník dobrovolně neučiní, pak nastává druhá věc - výkon rozhodnutí a odebrání příspěvku na živobytí. S tím, že dlužníkovi zůstane existenční minimum," vysvětlila poslankyně ve sněmovně.
 

Do třetího čtení putuje také návrh z dílny ministerstva zdravotnictví na změny postgraduálního vzdělávání mladých lékařů i dalších zdravotníků. Novela zákona má mimo jiné zrušit povinnost lékařů uvázat se konkrétní nemocnici několik let po konci studia.