Bohatí lidé budou mít mnohem vyšší důchody

Zdroj: Oficiální zdroj

Ústavní soud zrušil s platností od 30. září 2011 výpočet důchodů, který byl nevýhodný pro lidi s vysokými příjmy. Stát na to nemá peníze, říká Janota.

Česká ekonomika na vyplácení důchodů ve výši, o které v pátek rozhodl Ústavní soud, nemá peníze, řekl v pátek ministr financí Eduard Janota.

PODÍVEJTE SE:

"Potvrdilo se, že toto není klasické pojištění, tedy že platím a podle výše pojistného pak inkasuji plnění," uvedl Janota s tím, že název pojistné je vlastně nepatřičný.

Ministr proto svolal poradní expertní sbor, který má radit ministerstvům financí a práce a sociálních věcí v oblasti reformy důchodů, a bude ho řídit Vladimír Bezděk. Ten koordinoval přípravu důchodové reformy již v letech 2004 až 2005. "Do voleb přijdeme s návrhem financování do budoucna," uvedl Janota s tím, že dají budoucí vládě doporučení.

Krajský soud v Ostravě navrhl ústavním soudcům, aby zrušili ustanovení zákona o důchodovém pojištění, které upravuje vyměřování důchodu. Podle ostravského soudu zákon znevýhodňuje lidi s vyššími platy. Jejich penze je v poměru k někdejším příjmům nižší, než v případě lidí, kteří celý život pobírali třeba průměrnou mzdu. Ústavní soud se návrhem zabýval od roku 2007.

PSALI JSME:

Soud chce zvýšit důchody lidí s nadprůměrnými platy

Důchody se v Česku skládají ze dvou složek, a to z pevně stanovené základní výměry a procentní výměry, která závisí na příjmech člověka v rozhodném období pro výpočet důchodu. Ústavní soud řeší druhou z těchto složek.

Podstatou problému je to, že pokud má člověk v produktivním věku vysoké příjmy, tak při výpočtu důchodu dochází k takzvaným redukcím. Do určité hranice se osobní vyměřovací základ, tedy průměrný měsíční příjem člověka v rozhodném období, započítává do důchodu v plné výši, po překročení hranice se výrazně krátí.

Krajský soud se původně zabýval konkrétním případem muže, jemuž Česká správa sociálního zabezpečení vyměřila od 1. února 2006 plný invalidní důchod 13 346 korun. Úředníci předtím zjistili, že invalida v letech 1986 až 2005 vydělával průměrně 68 635 korun. Invalida napadl výši důchodu žalobou.

Poukázal na to, že celková výše důchodu činí pouze 19 procent z jeho příjmu, což nepovažuje za přiměřené hmotné zabezpečení. Své tvrzení doložil zprávami ministerstva práce a sociálních věcí, podle nichž v roce 2004 průměrná výše důchodu v Česku činila 44 procent hrubého průměrného příjmu.

Penzista se proto cítil v  nerovném postavení oproti ostatním příjemcům důchodu. Ostravský soud řízení přerušil a předložil problém Ústavnímu soudu.