Středa bude na Febiofestu patřit režisérovi Mullenovi i Viscontimu

Aktualizováno 07:31, 30. 3. 2011 30. 3. 2011, 07:24

Kino osobností bude ve středu patřit skotskému režisérovi Peteru Mullanovi. V sále číslo 1 smíchovského Cinestaru budou v rámci Febiofestu k vidění čtyři jeho filmy, diváci se mohou šestý festivalový den těšit také na snímek Ludvík legendárního Luchina Viscontiho nebo guatemalské Ďábelské marimby.

Organizátoři Febiofestu zařadili do projekcí věnovaných Peterovi Mullanovi jeho film NEDS (Non Educated Deliquents). Snímek odehrávající se začátkem 70. let v městě Glasgow sleduje Johna, plachého a málomluvného chlapce, který přichází do nové školy a sní o studiu na univerzitě. Špatná pověst jeho bratra Bennyho, kterého ze školy vyhodili, ale přispěje k tomu, že i přes veškeré nadání se na Johna pohlíží jako na ztroskotance.

Inteligentní chlapec tvrdě narazí na pevnou zeď společenských předsudků a před vzděláním dává přednost "škole ulice". Syrově realistické drama zavádí českého diváka do méně známého prostředí Glasgowa a kromě precizní režie nabízí také nadějné herecké výkony. Přestože pro většinu obsazených herců se jednalo o první hereckou příležitost, sklízí za své výkony chválu filmových kritiků i diváků. Snímek získal Zlatou mušli za nejlepší film a Stříbrnou mušli za nejlepší mužský herecký výkon na MFF v San Sebastiánu.

Ve středu přijede do Prahy další z významných hostů letošního Febiofestu, herec Helmut Berger. Na jeho počest je na středeční program zařazen ceněný film Ludvík, který v roce 1972 natočil italský režisér Luchino Visconti. V tříhodinovém historickém snímku se Visconti zaměřuje na reálnou a kontroverzní postavu bavorského panovníka Ludvíka II., jehož život sice mohl být šťastný, přesto jej můžeme označit i přívlastkem tragický. Kvůli záhadné nemoci a podivínství se mu všichni vyhýbali, až byl nakonec prohlášen za duševně chorého a zbaven trůnu. Režisér získal za film v roce 1973 Donatellova Davida za režii, Helmut Berger potom Zvláštního Davida za nejlepší herecký výkon. Vzhledem k délce snímku se organizátoři rozhodli promítání v půlce přerušit desetiminutovou pauzou.

Sekce Latinskoamerické panorama nabídne ve středu guatemalsko-mexický snímek Ďábelské marimby. Don Alfonso se živí hrou na marimbu v luxusním hotelu. O folklórní hudbu už ale není takový zájem a hudebník přichází o práci. Navíc se topí v dluzích a v obavách o bezpečí své rodiny posílá ženu s dětmi do úkrytu.

Potetovaný Black je milovníkem heavy metalu, ve veřejném životě pak lékařem, kterému se lidé spíše vyhýbají. Děsí je jeho vzhled a dlouhé černé vlasy. Oba muži se jednoho dne potkají a vymyslí projekt spojující tradiční marimbu a tvrdý metal – kapelu Marimbas del Infierno. Snímek plynule přechází mezi dokumentárními pasážemi a inscenovanými výjevy v portrétu současné Guatemaly. Tvůrci do snímku obsadili skutečné hudebníky a do filmu přenesli i jejich vlastní příběhy. Film si odvezl z festivalu Morelia Cenu pro nejlepší mexický film a z festivalu Valdivia Cenu diváků.

Na středečním programu je také starší snímek režisérské dvojice Jacques Martineau – Olivier Ducastel Můj skutečný život v Rouenu. Tvůrci se stejně jako u většiny svých filmů drží tématiky homosexuality a jejího vnímání společností. Étienne, nadějný mladý krasobruslař, žije se svou matkou a babičkou v normandském městě Rouen.

Ke svým šestnáctým narozeninám dostává videokameru, která se ihned stane jeho neodlučitelnou společnicí. Natáčí trénink na nadcházející krasobruslařský šampionát, vztahy v rodině a lidi ve svém okolí. Zaměřuje se jak na svou svobodnou matku a spolužáka Ludovica, tak zejména na svého přitažlivého učitele zeměpisu. Film získal na Mezinárodním lesbickém a gay festivalu v Miláně (2003) cenu za nejlepší film.

Mediafax