SUPERSTAR: Monika Bagárová si podřezává větev a Miro válí
Aktualizováno
15:12, 30. 11. 2009
SCALEXOVA GILOTINA se rozhodla, že ani u příležitosti spuštění MTV milosti neudělí.
Inzerát
Inzerát
Máme tu TOP 5, tedy pětici soutěžících, kteří se probojovali až do tohoto kola. Tady už bychom neměli být svědky špatných výkonů, je čas a prostor jen na výkony kvalitní, abychom si vybrali ten superstarovský. Realita je ale jiná. Někteří soutěžící se stále nedokážou odvázat a rozjet to na pódiu naplno. A nemají ani odvahu udělat si skladbu skutečně po svém nebo ji obohatit o něco nečekaného.
Možná je to jejich nízkým věkem, ostatně viděli jsme to už v medailoncích s detektorem lži, jak jsou snadno ovlivnitelní a jak málo dokážou prosadit vlastní názor. Když jsem se v uplynulých týdnech díval na některá videa ze zahraničních SuperStar a Idolů, bylo vidět že zejména mezi rockověji laděnými soutěžícími je dost rebelů, kteří si troufli například opustit vyhrazenou zónu a vydat se mezi lidi nebo dokonce k porotě. A z lehce zmatených reakcí kameramanů bylo patrné, že takhle to na generálce rozhodně nevypadalo.
Naši (a když říkám naši, myslím Čechy i Slováky) soutěžící působí v porovnání s machry z jiných zemí stále příliš svázaně. Bořit se to pokusil jen Martin Chodúr a Miro Šmajda, a bezděky se to daří i Janu Bendigovi, který je zkrátka (v dobrém slova smyslu) takový pošuk, že jeho přirozenost vždy vybublá na povrch. A i když z něj v rámci mluveného slova nedostaneme o nic víc, než kdysi ze Sámera Issy, zpěv je výborný. Tedy... jak kdy, ale třeba v závěru MTV kola mu to vyšlo parádně.
Naopak Monika tentokrát udělala fatální chybu. Nechala se příliš rozhodit počátečními problémy. Tím, že pak nejela na plný výkon, si pod sebou podřezává větev. Když nepojede nadoraz, v příštím kole už si nemusí zazpívat. Ale vezměme to postupně, protože první, kdo měl za úkol vylámat si zuby na slavném hitu, oceněném cenami MTV, byla Dominika.
Dominice je často vyčítáno, že do zpěvu dává málo emocí a potřebného herectví. I včera jí porota vyčítala, že na rozdíl od Avril byla málo naštvaná a zlobivá. Nu, Avril je samozřejmě známá rocková rebelka. Tlačení na pilu mi vůbec nevadilo, intonace čisťoučká a zdravé drzosti v tom bylo podle mě dost. Byl jsem naprosto spokojený a pokud dávám devět bodů z deseti, tak za to může Dominika poděkovat Mirovi, který v tento večer zazpíval ještě lépe.
Martin Chodúr - Everybody Hurts (REM)
Co já s tím Chodúrem jen udělám? Objektivně zazpíval vše čistě a s výborným frázováním, ale subjektivně jsem s tou skladbou měl velký problém. Když pominu zkrácení, které této písni velmi ublížilo – za což samozřejmě nemůžu plísnit Martina – vadilo mi hlavně jednotné nasazení. Martin zpíval od začátku do konce příliš silně, skoro až bojovně. Kvůli tomu závěrečná gradace nemohla patřičně vyznít. Myslím, že to měl v první polovině podat více melancholicky a podstatně tišeji. Ne vždy je buldozerový způsob zpěvu na místě. Dávám sedm bodů z deseti.
Monika Bagárová - Fallin´ (Alicia Keys)
Monika si na začátku skladby prošla malých soukromým peklem, ze kterého se bohužel do konce skladby neprobrala. Tato píseň totiž začíná bez hudby a dost obtížným prvkem. Kapela sice hodila před skladbou Monice akord, aby se mohla chytit, jenže jí to nevyšlo, a trvalo snad 15 vteřin, než konečně našla tu správnou tóninu. To ji natolik rozhodilo, že to prakticky vzdala a skladbu odzpívala naprosto vlažně a potichu. V podstatě bylo slyšet hlavně sboristy a Monika prokaučovala písničku, na které mohla zazářit. Kroutím se na židli jako červík, protože jsem Monice hodně fandil, ale za tohle jí víc než dva body z deseti dát nemůžu. A současně jedním dechem dodávám, že až u nás ve městě uvidím na plakátech, že v místním klubu vystupuje Monika Bagárová s doprovodným klavírem nebo jen s kytarou, tak okamžitě kupuju lístky do první řady.
Miroslav Šmajda - Cry Me A River (Justin Timberlake)
No to je ale nápad, donutit rockera zpívat timberlakovinu a pak mu to vyčíst. Samozřejmě, že to bylo nevěrohodné a byl to profesionální výkon ve smyslu, že Miro odvedl, co se po něm chtělo, v kostýmu, který po něm chtěli. Ale kdo si srovná, jak si Miro užil tuhle skladbu a později rockové Guns'n'Roses, tak jasně vidí, co ho bavilo a co ne. Dávám pět bodů z deseti a vůbec mi to nevadí, protože Miro si to v druhé polovině mnohokrát napravil.
Jan Bendig – Take On Me (Aha)
Byl jsem přesvědčný, že Honza s touto písní totálně zaperlí a že to bude jeden z nejlepších výkonů večera. Realita? Hrůza. Zbytečně upravená, pozměněná melodie, odstraněny nejvyšší tóny, ani stopa po falzetu, který tam měl být, dlouhé tóny rozkolísané a nejisté. Pochválit můžu Janův pohyb po pódiu, ale zpěv určitě ne, zejména v refrénech. Tři body z deseti. Honzo, Honzo, tudy ne.
Dominika Stará - Tears In Heaven (Eric Clapton)
Skutečně citlivě může tuto skladbu zazpívat jen sám Clapton, který viděl svého malého synka padat z okna mrakodrapu. Příblížit se k tomu pak může ten, kdo už ví, o čem život je, kdo si prožil také nějakou tragédii nebo ztrátu někoho blízkého. Vozit se po Dominice kvůli menšímu prožitku se rozhodně nehodlám, podle mě to podala naprosto vkusně, čistě, lyricky, byla to prvotřídně podaná balada. Pro mě velmi příjemný zážitek, devět bodů z deseti.
Miro Šmajda - Welcome To The Jungle (Guns 'n' Roses)
Tohle je myslím jasný vzkaz pro hudební dramaturgii SuperStar. Poctivé rockové písničky mají neustále s přehledem největší ohlas a přitom je rock v těchto soutěžích stále v pozadí za jinými žánry. Miro byl dokonalý od úvodního divokého výkřiku, přes plavání nad hlavami diváků, přes komunikaci s kapelou, až po ten šílený sprint do schodů, během nějž v pohodě zpíval. Deset bodů z deseti a já nevěřím, že se Miro nedostane do nejužšího finále.
Monika Bagárová - Sweet Dreams (Beyoncé)
V podstatě nevím, co u Moniky psát, protože problém je pořád ten samý. Nedostatečný hlas - ztrácí se mezi sboristy a kapelou. Bylo to sice podstatně lepší než dnešní první výkon, ale když to srovnám se zbývajícími čtyřmi soutěžícími... Vidím páté místo a pondělní vyhazov. Za překvapivě zvládnutou Beyoncé ovšem dávám sedm bodů z deseti. A doporučuju posilovat plíce, třeba intenzivní hrou na nějaký dechový nástroj. Jejímu hlasu to bude jen ke prospěchu, to je její největší limit – krátký a slabý dech.
Martin Chodúr – Are You Gonna Go My Way(Lenny Kravitz)
Druhý výživný rock dnešního večera. Kapela v čele s Jimmym to opět solidně rozbalila. Martinovi vytvořili stylisté image, že vypadal jak brácha Petra Bendeho. Na krk si pověsil doprovodnou kytaru, která ho bohužel na několika místech odváděla od zpěvu, takže občas byl pod tónem a nedovřískl některé výkřiky. Bohužel musím říct, že Martin tento večer nepodával své nejlepší výkony. Myslel jsem si, že rock bude Martinovi sedět, ale jemu opravdu víc sedí ten Tom Jones a Kája Gott. Když Martinovi dám osm bodů z deseti, je to spíš kvůli jeho výtečné pěvecké technice a přirozenosti.
Je to jasné. Honza si prostě musí vybírat písně od žen. Snad všechny, které kdy v SuperStar zpíval, podal jedinečně. Tohle bylo famózní, bendigovské kudrlinky byly přesně tam, kde měly být. Správná dávka naléhavosti, emocí, vkusu... nekonalo se žádné zbytečné přehrávání ani tlačení na pilu. Naprosto profi výkon. Jak kdysi prohlásil Paľo Habera o Markétě Konvičkové, to samé můžu říct o tomto výkonu – nic už s tím netřeba dělat, jen to vydat na DVD. Bezesporu to nejlepší, co Jan Bendig za celou dobu soutěže zazpíval. Dokonalé, takhle se má zpívat ve finále Superstar. Deset bodů z deseti.