Stíhačka F-16 si poničila motor. Letěla v sopečném oblaku

Technici NATO našli v pondělí v motoru stíhačky F-16 skelnou hmotu pocházející z erupce islandské sopky pod ledovcem Eyafjallajökul.

Stíhačka proletěla oblakem sopečného popela.

Aktivita islandské sopky se zvýšila
Česko otevírá vzdušný prostor. I v Evropě letecká doprava ožívá


"Spojenecké letouny F-16 létaly (v oblaku sopečného popela) a pak se našla ta skelná hmota v motoru. Bylo to jedno letadlo,“ řekl představitel NATO. Kdy a kde se let uskutečnil však neuvedl, pouze potvrdil, že byl v evropském vzdušném prostoru.


"Je to velmi, velmi závažný problém, který v ne zcela vzdálené budoucnosti začne mít závažný dopad na vojenské schopnosti, pokud problém s vulkanickým prachem nezmizí,“ dodal.


Tato zkušenost podle něj potvrdila, že uzavření vzdušného prostoru je opodstatněné stejně jako dočasné pozastavení některých vojenských cvičení. "Mohou létat, ale je to nebezpečné," řekl.

VTIPY o islandské sopce: Rozptýlený popel nad Evropou


Dokázaly to i finské stíhačky F-18 Hornet, které minulý pátek proletěly oblakem vulkanického popela. Po přistání jeden z letounů zkontrolovali technici a v motorech objevili tenkou vrstvu vulkanického popela.


Když se sopečný prach dostane do motoru, kde panují vysoké teploty, roztaví se tam na zmíněnou skelnou hmotu a navíc zablokuje ventilaci. To pak vede k přehřívání motoru a v nejhorším případě může skončit jeho úplnou destrukcí, což by u dopravního letadla znamenalo jistou smrt pro pasažéry.
Vzhledem k vysoké rychlosti, kterou letadla nabírají, je částečky popela mohou obrousit a poškodit jim plášť.


V červnu 1982 nad Indickým oceánem se Boeing 747 společnosti British Airways dostal do oblaku prachu ze sopky na Jávě. Letadlu postupně vypadly všechny čtyřy motory a stoj začal ztrácet výšku. Když klesl na sedm tisíc metrů, pilotovi se nakonec podařilo nahodit tři motory a přistát s letounem v Jakartě.


Právě tento "jakartský incident“ stál za změnami v pravidlech letecké bezpečnosti.