Koronavirus

EU má strategii proti druhé vlně Covid-19! Tímto se má řídit i Česko

Evropská komise - koronavirus
Zdroj: Profimedia
Ilustrační foto
Zdeněk Drgáč
Zdeněk Drgáč
Publikováno 24. 7. 2020
Téma:

Evropská unie chce v dalším boji s koronavirovou epidemií více jednotně. Připravila proto krátkodobou strategii, jak nemoc Covid-19 napříč členskými zeměmi zvládat. Do těchto postupů by se podle závěrů komisařů měla ideálně zapojit celá sedmadvacítka, tedy i Česko. Tohle všechno má Brusel v plánu v příštích měsících dělat.

Jedna z nejhorších v novodobé krizi, popisuje Evropská komise krizi vyvolanou pandemií koronaviru. Proto v polovině července připravila strategický plán, který má sedmadvacítku v boji proti nemoci Covid-19 víc sjednotit a připravit na její další rozšíření, případně druhou vlnu.

 

"Je třeba, aby Evropa využila tohoto období nižší míry přenosu k posílení své připravenosti a koordinované reakce pro boj proti dalšímu šíření Covid," uvádí Komise v dokumentu, jenž má být pro příští měsíce klíčový.

 

Komisaři rozdělili plán na šest hlavních oblastí, na které by se měly členské státy zaměřit, aby byly na druhou vlnu dobře připravené.

 

 

Testování a vysledování kontaktů

 

Podle Komise jsou dostatečné kapacity pro připravenost na druhou vlnu zcela zásadní. "Ve všech členských státech je třeba rozšířit laboratorní kapacity, zvýšit počet vyškolených pracovníků a zavádět inovace, aby byl zajištěn systém, který umožní rychlou škálovatelnost, spolehlivé výsledky a lokalizované nasazení," plánuje.

 

S tím jde ruku v ruce také vysledování kontaktů testovaného. Deset členských států už spustilo aplikace, prostřednictvím nichž to lze provádět. Česko je mezi nimi. Jedenáct dalších států je bude zprovozňovat v co nejbližší době.

 

Komise rovněž stanovila parametry, na jejichž základě má probíhat dozor nad veřejným zdravím. Kromě intenzity a zeměpisného rozšíření mezi ně patří třeba změny virového kmenu, změny v rizikových skupinách nebo dopad na systému zdravotní péče.

 

Podpora zranitelných skupin

 

Zdravotně ohrožené osoby (starší nebo už nemocní lidé), sociálně znevýhodněné osoby (třeba pokladní v supermarketech) nebo lidé, kteří mají kvůli práci užší kontakt s nakaženými koronavirem, musejí státy podle Komise více podporovat.

 

 

"Další ohniska by neměla vést k rozšíření sociálně-ekonomických rozdílů v evropských společnostech. Vzhledem k řadě různých skupin musí být opatření na ochranu jejich zdraví přizpůsobena každé specifičnosti, neboť potřeby a požadavky budou v každém případě odlišné. To zahrnuje i jejich potřebu psychologické podpory, například s ohledem na izolaci a samotu," stojí v dokumentu.

 

Snižování zátěže způsobené sezónní chřipkou

 

Komisaři varují před blížícím se období chřipkových epidemií, které už tak představují velkou zátěž pro zdravotní systém. Proto navrhují, aby se občané EU nechali masivně očkovat proti chřipce. Proběhnout by měla očkovací kampaň. 

 

"Souběžná ohniska sezónní chřipky a COVID-19 by představovala značný tlak na systémy zdravotní péče," konstatují ve strategickém plánu.

 

Kromě očkování si Komise představuje i zývšený dozor a opět zdůrazňuje nutnost efektivněji testovat, aby se rozdíl mezi Covid-19 a chřipkou rozpoznal co nejrychleji a nejpřesněji.

 

Podívejte se na reportáž TV Nova o evropském fondu na obnovu po koronavirové krizi:

 

Lékařská protiopatření a zásoby ochranných pomůcek

 

Brusel se zaměří na zásoby ochranných pomůcek, kterých byl během jarního vrcholu pandemie v celé Evropě nedostatek a jednotlivé státy je musely nakupovat v Číně nebo jiných trzích mimo starý kontinent. Komise proto vypracuje přehled zdravotnických potřeb, vnitrostátních výrobních kapacit a zásob vybavení.

 

Stále se čeká na vakcínu a Komise teď zajišťuje pro EU přednostní právo nákupu, až některý z vědeckých týmů uspěje. "Komise uzavře jménem členských států s jednotlivými výrobci očkovacích látek dohody s právem nakupovat očkovací látky prostřednictvím záruk předběžného nákupu," zavazuje se ve strategii.

 

Pohotovstní kapacity zdravotní péče

 

Komise vyzývá členské státy, aby zajistily rychlý přístup k pohotovostním kapacitám v oblasti veřejného zdraví. Zároveň ale nesmí dojít k zanedbání jiných oblastí zdravotní péče. To se během jara zcela nepodařilo.

 

"Je třeba rovněž zajistit, aby v situacích kritického nedostatku bylo třídění (neboli „triáž“) pacientů, kteří potřebují zdravotní péči, prováděno na základě zásad, které jsou striktně založeny na lékařských kritériích," konstatují komisaři.

 

Nefarmaceutická protiopatření

 

Komise bude rovněž usilovat o včasnou výměnu informací napříč sedmadvacítkou o účinnosti opatřenní a jejich případném opětovném zavedení v reakci na sekundární ohniska. V srpnu vyjde příručka EU o zmírňujících opatřeních proti šíření Covid-19.

 

 

"Bude se i nadále usilovat o dosažení dohody o společných přístupech, pokud jde o zdravotní opatření, v rámci Výboru pro zdravotní bezpečnost (HSC), jakož i v rámci jiných fór, jako jsou integrovaná opatření pro politickou reakci na krize (IPCR)," upozorňuje Komise na dosavadní roztříštěnost EU ve zdravotnické oblasti.

 

Komise chce do opatření zapojit také země západního Balkánu, země evropského sousedství (Ukrajinu, severní Afriku, část Blízkého východu) a další partnerské země.

 

Už v pondělí schválila Evropská rada plán na ekonomickou obnovu, ve fondu bude 20 bilionů korun. Česko z nich dostane 960 miliard (podrobnosti čtěte zde).

 

Celý dokument Evropské komise si můžete stáhnout a přečíst tady:

Krátkodobá zdravotní připravenost EU na rozšíření onemocnění COVID-19 [pdf]

TN.cz