anketa přechylování

Konec koncovky -ová u ženských příjmení? Vláda řešila novelu zákona

Podpis na svatbě
Zdroj: Profimedia

Přechylování ženských jmen je jedním z klasických znaků českého jazyka. Nově tuto problematiku řeší novela zákona.

V názoru na přechylování ženských jmen se rozcházejí běžní občané, zákonodárci i jazykovědci už dlouhou dobu. Zatímco jedni nový trend vítají jakožto přirozenou funkční změnu v českém jazyce, jiní odkazují na tradici českého jazyka, kde je koncovka –ová na konci ženského příjmení vnímáno jako nesmazatelný rys. Tématem přechylování ženských jmen se zákonodárci zabývali při pondělním jednání. Návrh na nepovinnost přechylovat ženská příjmení podle tradičního vzoru byl součástí novely zákona o matrikách, založené na snaze odstranit převážně technické nedostatky zjištěné z matriční praxe. Novela přímo souvisí i se zákonem o správních poplatcích, občanským zákoníkem a zákonem o zvláštních řízeních soudních, které jsou s matriční agendou v přímé souvislosti.

 

Anketa

Co si myslíte o zrušení přechylování ženských jmen?

Hlasovalo 6056 lidí.

 

Novela zákona by měla být platná od července příštího roku, připomínka týkající se zrušení povinnosti přechylovat ženská příjmení ovšem schválena nebyla. "Podle ministerstva vnitra nejsou pro takovou změnu věcné důvody. Přechylování příjmení je charakteristickým znakem českého mluvnického systému," vysvětluje ministr Jan Hamáček. "Osobně se domnívám, že záleží na každém, jak se chce jmenovat. Do budoucna jsem tedy otevřený debatě o změně zákona, která by pravidla přechylování dovolila," dodal k problematice šéf sociálních demokratů.

 

 

Aktuální zákon č. 301/2009 Sb. o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů v platném znění udává, že v případě cizinky, ženy, jejíž manžel je cizincem, nebo je jiné než české národnosti, má žena právo po uzavření manželství používat příjmení v mužském tvaru. Možnost (ne)přechýlit příjmení podle přání jeho nositele ovšem neudává.

 

Ryze tradicionalistický názor na přechylování ženských příjmení již dříve uvedl bývalý ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd Karel Oliva. "V životě jsem nepotkal cizinku, která by proti tomu protestovala. Buď jsou na to dokonce hrdé, nebo je jim to jedno a pokládají to za libůstku češtiny. Hlavně to vadí Čechům, cizincům to nevadí," říká. "V momentě, kdy dáme jen tvar jména bez –ová a nic dalšího, čím bychom vyznačili, že s jedná o ženu, tak najednou se nám věta rozpadne pod rukama."

 

 

Oliva se dále domnívá, že čeština na podobný trend "není stavěná" a vnímá ho jako snahu o větší originalitu. Za příklad dává obtížné skloňování například jména náměstkyně pro sociální a rodinnou politiku Zuzany Jentschke Stöcklové. Olivův nástupce Martin Prošek jisté rozpaky z trendu přechylování sdílí, na rozdíl od svého předchůdce ovšem připouští, že tato problematika je součástí vývoje jazyka a tendence používat nepřechýlená jména sílí. K tématu říká: "Veřejnost bývá na rozpacích, jestli je neutrální použít třeba "jít na oběd s paní Kavka nebo Kavkou“ a já tyto rozpaky sdílím. V takových případech musí rozhodnout až jazykový konsenzus, co je přijatelné a co ne. Musíme zkrátka počkat, která varianta se ustálí a zvítězí jako neutrální. Vývoj češtiny určují lidé, ne Ústav pro jazyk český."

 

Možnost oprostit ženské příjmení od určující koncovky –ová vítají hlavně ženy z řad feministek, které přechylování příjmení považují za maskulinní přežitek, který v moderní době již není nutným. Zatím se však zdá, že typický znak odlišující v českém jazyce ženské příjmení od mužského přetrvá.

TN.cz