Vakcína proti covidu

Očkování AstraZenekou zastavilo už 16 zemí. PŘEHLED jejích problémů

Zdeněk Drgáč
Zdeněk Drgáč
Aktualizováno 20:46
15.3. 2021 15:27
Téma:

Vakcínu společnosti AstraZeneca z preventivních důvodů přestává od pondělí používat Nizozemsko, Německo a Francie. Celkově se k tomu uchýlilo už 16 zemí. Kvůli krevním sraženinám zemřelo několik lidí, podle firmy ale neexistují o spojitosti s vakcínou důkazy. Stejný názor má i český Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) a ministr zdravotnictví.

Rakousko a Itálie zastavily očkování šaržemi, u kterých bylo podezření na souvislost se smrtí, Dánsko, Norsko a teď Nizozemsko, Německo, Itáliei Francie odstavily britsko-švédskou vakcínu úplně. Stejnému kroku se neubránily ani Irsko, Rumunsko, Bulharsko nebo Island.

 

AstraZeneca nemá zejména v Evropě na růžích ustláno. Za horší pověst, než mají konkurenční očkovací látky, mohou zejména podezření na tvorbu nebezpečných krevních sraženin po jejím podání. V mnoha případech byly sraženiny smrtelné.

 

KTERÉ ZEMĚ ODSTAVILY ASTRAZENEKU:

- Rakousko: šarže ABV5300 kvůli očkovanému, u kterého se vyskytla trombóza a po 10 dnech zemřel

Itálie: původně pouze šarže ABV2856 kvůli vojákovi, kterému den po očkování přestalo bít srdce, od pondělí kompletně

- Dánsko, Norsko, Irsko, Nizozemsko, Německo, Francie, Bulharsko, Island, Thajsko: kompletní dočasné zastavení očkování AstraZenekou, dokud se nevyšetří podezření na spojitost s krevními sraženinami

- Estonsko, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Rumunsko: zastavení očkování jednou šarží

 

 

Evropská léková agentura (EMA) v pátek uvedla, že mezi nežádoucí vedlejší účinky AstraZeneky mohou patřit také závažné alergické reakce. Možnou souvislostí vakcíny s krevními sraženinami a jinými problémy s krví se unijní regulátor intenzivně zabývá.

 

Kvůli krvácení nebo nedostatku krevních destiček v sobotu v Norsku hospitalizovali tři zdravotníky, které nedávno naočkovali právě AstraZenekou. Dánsko a Rakousko dokonce evidují po jednom úmrtí. Itálie prošetřuje smrt vojáka, kterému den po očkování přestalo bít srdce.

 

Zatím jde o pouhá podezření

 

AstraZeneca ale obavy ze své očkovací látky odmítá. O zmiňovaných vedlejších účincích prý neexistují důkazy. Společnost vychází z vlastní studie, ve které přezkoumala data o 17 milionech lidí, kteří už vakcínu dostali. 

 

 

"Pečlivé přezkoumání všech dostupných údajů o více než 17 milionech lidí z Evropské unie a Velké Británie naočkovaných vakcínou AstraZeneca proti covidu-19 neprokázalo žádné spojení se zvýšením rizika vzniku plicní embolie, hluboké žilní trombózy nebo nedostatku krevních destiček. A to v jakékoliv věkové skupině, nezávisle na pohlaví, šarži nebo konkrétní zemi," uvedla společnost v neděli.

 

Za firmu se postavil i profesor Andrew Pollard z Oxfordské očkovací skupiny. Zopakoval, že vznik krevních sraženin nebo propuknutí jiných vedlejších účinků po podání vakcíny nepodkládají za žádné důkazy. "Bezpečnost je samozřejmě na prvním místě, ale každý měsíc máme jenom v Británii zhruba 3000 případů krevních sraženin," prozradil portálu The Sun.

 

Přidávají se další země, Česko ne

 

Jenomže ani ubezpečení o neexistenci důkazů některým zemím nestačí. Na doporučení zdravotníků preventivně zastavilo očkování AstrouZenekou v neděli večer Irsko. V pondělí stejné rozhodnutí oznámily Nizozemsko, Německo a Francie. Tak jako zbylé státy budou čekat na verdikt Evropské lékové agentury (EMA).

 

 

Průběžné výsledky šetření zatím mluví ve prospěch AstraZeneky. "Aktuální informace naznačují, že výskyt tromboembolických případů u očkovaných není vyšší než v běžně populaci. K 9. březnu bylo nahlášeno 22 výskytů tromboembolie z celkem tří milionů očkovaných v Evropském hospodářském prostoru," informovala EMA.  

 

Česko podobná opatření podle ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Ireny Storové nepřipravuje. „Zrovna dnes (minulý čtvrtek, pozn. red.) jsme v rámci jednání správní rady Evropské lékové agentury tuto problematiku velmi živě projednávali. V rámci České republiky zatím žádná opatření neplánujeme,“ řekla Radiožurnálu.

 

V pondělí pozastavení znovu odmítl i ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). "Nebyla zatím prokázána příčinná souvislost s těmi incidenty. Tímto se řídíme a znovu říkám, že některé země jsou na to tak, že očkování pozastavují, některé, a není jich málo, ho jako my nezastavují. Nenacházím k tomu po konzultaci se SÚKL důvod," řekl na tiskové konferenci.

 

 

Ani v tuzemsku ale není AstraZeneca bezproblémová. Společnost totiž sníží dodávky o 40 procent. Tento týden tak přijde místo 16 tisíc pouze 10 tisíc dávek, příští týden pak AstraZeneca dodá o 78 tisíc dávek méně.

 

Podrobnosti o krácení dodávek zjistíte v reportáži TV Nova:

VOYO

Sledujte Televizní noviny ve Full HD a bez reklam na Voyo.cz

TN.cz