Domácí

Pfizer, Sputnik nebo Sinopharm. Která vakcína je nejlepší? SROVNÁNÍ

Pfizer, Sputnik nebo Sinopharm. Která vakcína je nejlepší? SROVNÁNÍ
Zdroj: Profimedia

Očkování proti covidu-19 je v posledních týdnech hlavním tématem, které řeší celý svět. V Česku se aktuálně očkuje třemi vakcínami, vláda ale nelení a rozhlíží se i po dalších. Do očkovacích center a ordinací by se mohla v příštích měsících dostat i ruská vakcína Sputnik V a čínská Sinopharm. Podívejte se, jaké jsou mezi nimi rozdíly.

Do boje s pandemií koronaviru se pustily farmaceutické společnosti po celém světě, na trhu je tak v tuto chvíli už řada vakcín a další čekají na schválení. Do Česka se jako první dostala Pfizer/BioNTech, kterou krátce poté následovala Moderna. Nedávno jsme obdrželi také první dodávky AstraZenecy.

Pfizer/BioNTech

Jedná se o mRNA vakcínu, která v sobě nese informaci pro vytvoření tzv. spike proteinu, který je jedinečný pro virus SARS-CoV-2. Díky tomu je u očkovaného schopná vyvolat tvorbu protilátek a zajistit imunitní odpověď. Ve chvíli, kdy organismus přijde do kontaktu s virem, imunitní systém už se proti němu bude umět bránit.

Klinické hodnocení prokázalo účinnost 95 %, platí to však pro původní variantu viru. Výsledky nových studií ukázaly, že například u jihoafrické varianty je účinnost nižší. Ochranné protilátky tato varianta dokáže snížit až o dvě třetiny. Testování prokázalo, že vakcína by měla být stále účinná, přesto Pfizer a BioNTech hledají způsoby, jak vakcínu "posílit".

Související obsah

Státní ústav pro kontrolu léčiv eviduje přes tisíc podezření na nežádoucí účinky po vakcínách, jedná se ale o data všech vakcín dohromady, tedy Pfizeru, Moderny i AstraZenecy. Poměr vyočkovaných dávek nicméně ukazuje, že se v Česku ve většině případů očkuje Pfizerem (přes 600 tisíc ku 40 tisícům u Moderny a AstraZenecy).

Mezi nežádoucí účinky patří bolest hlavy, únava, bolest svalů, horečka, otok v místě vpichu či zimnice. Jak dlouho po aplikaci Pfizeru vydrží imunita? Na to se podle odborníků nedá s přesností odpovědět, nejsou k tomu zatím potřebná data. Vědci z Masarykovy univerzity v Brně se domnívají, že by vakcína mohla chránit alespoň rok, uvedl Radiožurnál.

Moderna

Moderna je na tom velice podobně jako Pfizer, a to jak s účinností, tak fungováním. Jedná se rovněž o mRNA vakcínu s účinností 94 %, která ale proti mutacím klesá. Nežádoucí účinky jsou rovněž podobné jako u Pfizeru, mezi častější patří kromě únavy, bolesti v místě vpichu, horečky, bolesti svalů a hlavy také pocit na zvracení a zvracení.

Není potvrzeno, jak dlouho Moderna chrání před nemocí, podle studie zveřejněné v časopise New England Journal of Medicine vydrží imunita nejméně tři měsíce. Je ale pravděpodobné, že ochrana potrvá mnohem déle.

AstraZeneca

Nedávno se v Česku začalo očkovat i vakcínou AstraZeneca, kolem které se vedlo mnoho diskuzí a objevila se řada dezinformací. V důsledku toho ministerstvo zdravotnictví uspořádalo tiskový briefink, který byl celý věnovaný pouze této vakcíně, její účinky posléze úřad ještě několikrát vyzdvihl na svém webu.

Související obsah

Ministerstvo uvádí, že je účinná na 81 %, stejně jako u Pfizeru a Moderny je ale řeč o původním viru. Například proti jihoafrické variantě je její účinnost výrazně nižší. Na začátku února proto Jihoafrická republika pozastavila očkování AstraZenecou.

Resort zdravotnictví zároveň vyzdvihuje, že AstraZeneca dokáže před těžkým průběhem covidu-19, hospitalizací a úmrtím ochránit na 100 %. Mezi první a druhou dávkou je ochrana 78%. Dodává nicméně, že 100% ochranu před vážným průběhem zajišťují i Pfizer a Moderna.

Nejčastějšími nežádoucími účinky jsou bolest a citlivost v místě vpichu, bolest hlavy a svalů, únava, zimnice, horečka a pocity na zvracení. Podobají se tedy vedlejším účinkům u dvou předchozích vakcín. Ani u AstraZenecy není možné zatím říct, na jak dlouho poskytuje imunitu proti covidu-19. Podle BBC se očekává, že to bude déle než půl roku.

Na další stránce si můžete přečíst informace o vakcínách Sputnik V a Sinopharm.


Sputnik V

Ostře sledovanou vakcínou je aktuálně Sputnik V, kterou vyvinuli v Rusku. Pozitivně se o ní vyjadřoval jak premiér Andrej Babiš (ANO), tak prezident Miloš Zeman, který minulý týden prohlásil, že by s ní v Česku očkoval i bez povolení evropských úřadů.

To sice Babiš vyloučil, ve středu nicméně Evropská léková agentura oznámila, že Sputnik V prověřuje. Pokud na ní neshledá nic závadného, zhruba od června by se s ní mohlo začít v Česku očkovat.

Ačkoliv byl svět k vakcíny Sputnik V skeptický, po zveřejnění studie v prestižním vědeckém časopise The Lancet, získala uznání. Výsledky výzkumu totiž ukázaly, že její účinnost dosahuje téměř 92 %. Je ale nutné vzít v potaz, že v době, kdy se prováděly klinické studie, nebyly po světě ještě rozšířené mutace koronaviru. Není tedy známo, jak účinná je proti například britské nebo jihoafrické variantě.

Související obsah

Stejně jako AstraZeneca patří Sputnik V do skupiny vakcín na bázi virového nosiče, jejíž výhodou je rychlý vývoj, nízké náklady na výrobu a skladování při teplotě 4 stupňů nad nulou. Její cena by tak měla být výrazně nižší, než cena Pfizeru.

Je řada věcí, které o vakcíně zatím nejsou známé. Například jak dlouho trvá ochrana po očkování či jaké jsou její účinky na bezpříznakový průběh covidu-19.

Nežádoucí účinky se nejčastěji podobají chřipce, zahrnují teplotu, únavu, bolesti hlavy a otok a bolest v místě vpichu. Během studie zemřeli čtyři lidé, podle časopisu The Lancet ale žádné z úmrtí nesouviselo s podáním vakcíny. V 70 případech mělo dojít k závažnému zhoršení zdravotnímu stavu, opět však žádný z nich neměl souviset s očkováním.

Sinopharm

Od středečního večera se v Česku hodně řeší také vakcína Sinopharm vyrobená v Číně. Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček totiž oznámil, že na popud premiéra prezident Miloš Zeman požádal Peking o dodávky vakcíny Sinopharm. Dodal, že se Čína rozhodla ihned vyhovět.

Premiér ale ve čtvrtek tuto zprávu vyvrátil s tím, že vláda s Čínou o vakcíně nejednala a je to podle něj zbytečný poplach. Zároveň ale potvrdil, že vakcíny shání, kde se dá.

Související obsah

Co tedy víme o Sinopharmu? Jedná se o typ vakcíny, která obsahuje samotný virus způsobující onemocnění covid-19, nicméně tento virus je zneškodněný, tzv. inaktivovaný. Inaktivovanými vakcínami se očkuje například proti žloutence typu A nebo dětské obrně, nejedná se tak o žádnou novinku.

Podle Akademie věd ČR je však u tohoto typu vakcín riziko, že mohou stimulovat imunitní systém až příliš. "Velmi silná reakce v určitém orgánu ho může poškodit," vysvětluje.

Problematický je především fakt, že vývoj vakcín v Číně není transparentní. Na rozdíl od vakcín vyvíjených v Evropě či USA, Sinopharm nezveřejnila údaje z třetí fáze klinických studií v recenzovaných vědeckých časopisech. Jak upozorňuje americký časopis Fortune, Čína všeobecně nezveřejnila mnoho informací k vakcínám proti covidu-19 nad rámec svých oficiálních tiskových zpráv.

Související obsah

Sinopharm uvádí účinnost 79 %. Nicméně vzhledem k tomu, že nejsou dostupná data z třetí fáze klinických studií, nejsou k dispozici údaje o nežádoucích účincích. Institut ve Wu-chanu, odkud virus pochází, ve své zprávě uvedl, že vakcína má nízkou míru vedlejších účinků. Otázkou však zůstává, nakolik je tato zpráva důvěryhodná.

Když Spojené arabské emiráty v prosinci schválily používání vakcíny Sinopharm, oznámily, že je účinná dokonce až na 86 %. Vláda ale nezveřejnila žádné podrobnosti o tom, jak dospěla k tomuto závěru, upozorňuje internetový deník The New York Times. Zatím není možné ani říct, jak dlouho potrvá ochrana proti covidu-19.

Na Slovensku hrozí vládní krize kvůli nákupu vakcíny Sputnik V. Více informací se dozvíte v reportáži TV Nova:

 

TN.cz
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

Důležité Události

Krátká zpráva

V prvním pololetí roku 2021 nejvíce zabíjel v Česku covid-19

V prvním pololetí roku 2021 zemřelo podle předběžných dat 76,7 tisíce obyvatel Česka. U 17,2 tisíce z nich bylo jako základní příčina smrti určeno onemocnění covid-19. Ve srovnání s druhým pololetím roku 2020 vzrostl počet zemřelých s touto příčinou o 6,9 tisíce, informuje Český statistický úřad (ČSÚ).

Píše se na Deník.cz