Esport

Esport ukázal, že je férová disciplína. Není to sport, ale důvěru už dostal

Esport je stále teprve na vzestupu, hlavně v České republice. Proč lidé nemají k téhle disciplíně důvěru? Jak dokáže esport pomáhat a je opravdu nutné řadit esport a sport vedle sebe?

Na všechny otázky se pokusím odpovědět, protože osobně mám k esportu opravdu hodně blízko. Možná to ukázala čtvrteční akce Entropiq Charity FIFA Cup, nad kterou vzal mediální záštitu NOVA Sport.


Podařilo se vybrat skoro 200 tisíc korun pro infekční oddělení Nemocnice Na Bulovce. V ne zrovna příjemných časech se nám také podařilo společně s Lukášem Váchou, Jakubem Podaným, a samozřejmě s hráči, také stovky diváku pobavit. A o to jde.

I když ve čtvrtek nešlo o to, kdo turnaj vyhraje, někdo korunován být musel. Pro výhru si došel Plzeňák Lukáš “T9Laky” Pour, kterému se podařilo akci shrnout perfektně: 

“Já myslím, že turnaj se povedl, padalo i víc gólů než obvykle, což doufám diváky bavilo. Jsem rád, že se mi podařilo odehrát turnaj bez prohry, ale to nejdůležitější byla vytěžená částka. Je to paráda. Myslím, že už to někomu dokáže pomoct, abychom tohle brzy překonali. Je super, že takhle v rámci FIFY se dokázalo tohle uspořádat a hlavně pomoct a ukázat, že to není jen o sezení u počítače.”

Související obsah

Laky poukázal i na to, proč je esport neustále velkou masou lidí podceňován. Lidé si pod tím pojmem opravdu představí borce, kteří se nezvednou z gauče. Ve světě se neustále bojuje o to, aby esport byla sportovní disciplína. Já dokážu pochopit, proč se to stále velké mase lidí nezdá. Opravdu nejde srovnávat shodou okolností třeba reálný fotbal s tím virtuálním. Ač jedna simuluje druhou, je to úplně o ničem jiném.

Fyzický výkon sportovců a esport hráčů srovnávat nejde. Stejně tak, když vezmete fotbalové fanoušky z vyprodaného derby, na stadion by se na turnaj ve fifě přišla podívat jenom hrstka z nich. Jenomže esport dokáže vyprodávat stadiony sám. Zatím ne v našich končinách, ale stačí se podívat do zahraničí. Stačí k našim sousedům. Velké akce jako IEM Katowice a další, v rozličných hrách, lákají desetitisíce diváků na stadiony, a další desetitisíce až stovky tisíc fanoušků online.

Zdroj: Profimedia

Doba se posunula a vznikla nová větev zábavního průmyslu. Já osobně bych se vůbec nesnažil esport dostat pod hlavičku sportu. Z mého pohledu je to prostě samostatná disciplína, stejně jako filmy a hudba.
 

Pokud si vezmete dvě poslední disciplíny, o kterých mluvím, tak film by bez dobrého soundtracku také neútočil na Oscary.

Související obsah

Nyní v době koronavirové pandemie se ukazuje, že čím dál tím více sportovních organizací, soutěží, médií a zástupců veřejnosti, bere esport na milost. Nehraje se NBA? Pojďme zkusit, jak liga dopadne, když hráči ligu dohrají s ovladačem v ruce. Jsou odložené závody MotoGP? Pojďme dát jezdcům do ruky simulátor a zkusme tuhle jejich konfrontaci. Podobnou cestou šel třeba i NASCAR. Výsledek? Rekordní sledovanost. A to se zase oklikou dostáváme k tomu, že jde hlavně o zábavu, kterou sledují milióny.

Možná vás napadne otázka, proč jsou tu najednou profesionální hráči, jejichž výdělky se v zahraničí také začínají počítat v milionech českých korun? V tomhle si je zábavní průmysl podobný téměř na všech frontách. Být nejlepším hráčem ve FIFĚ, virtuálním NHL, CS:GO, LOL a dalších esportových titulech opravdu není jednoduchá záležitost.

Související obsah

Hráči si budují vlastní značky, které táhnou hlavně mladší generace. Mít třeba dres s přezdívkou oblíbeného hráče, je dnes v podstatě už podobně žádaná záležitost, jako mít dres oblíbeného fotbalisty. Jde také o trénink. Ti nejlepší opravdu sedí u konzolí či počítačů desítky hodin týdně. Je to zátěž hlavně na hlavu. Jejich zaměstnavatelé se starají o to, aby dodržovali životosprávu. K tomu už se dostávají i české týmy. Třeba ten, který vlastní český fotbalový reprezentant Jakub Jankto - tým Sampi, bude otvírat pro své hráče u Prahy gaming house. Tam budou mít hráči vše potřebné k tréninku a nebude samozřejmě chybět ani posilovna, i s trenérem.
 

“Pokud chceme esport klasifikovat jako opravdový sport, je treba se o hráče starat komplexně. Fyzický trénink a zdravý životní styl jsou podle nás ty klíčové elementy, které dělají rozdíl mezi dobrými a nejlepšími hráči,” připomíná výkonný ředitel esportové organizace Sampi Jakub Faul.


Pořád je to málo, abyste i Vy vzali esport na milost? Tahle disciplína dává také spoustě lidem práci. Vlastně i jsem takový příklad. Ještě jako capart jsem si začal komentovat doma své zápasy ve hrách FIFA a NHL. Postupně jsem začal komentovat jejich turnaje. Kolem roku 2014 jsem patřil dokonce k osmi nejlepším hráčům virtuální kopané u nás.

A a až pak jsem se dostal ke komentování toho reálného sportu. Nebýt her, nemohl bych si splnit sena a nikdy bych nebyl u tisícovky přenosů.

Nebýt her, další desetitisíce lidí by neměli práci. Můžeme začít u samotných vývojářů a dojít až třeba k lidem z gastronomie, kteří se starají o to, aby na těch velkých offline akcích bylo co jíst.


Ano, je to z velké, hodně velké části také obrovský business. Ale co dnes není? V Česku čeká esport ještě dlouhá cesta, aby byl respektován tak, jako v zahraničí. Možná se to u určité generace ani nepodaří. Ale pokud jste doteď o esportu pochybovali, přichází doba, kdy se chytá své šance a třeba mu ji dáte i vy.

ram, TN.cz
Voyo

Sledujte Nova Sport ve full HD na Voyo.cz

Důležité Události