Inzerát
Kobra v akváriu. Ondrášek popisuje, jak přežít koronu v bublině MLS
Fotbalová MLS startuje svůj letní turnaj, ale na poslední chvíli z něj byl vyřazen tým FC Dallas, jehož oporou je český útočník Zdeněk Ondrášek. Právě on si zřejmě jako první z českých sportovců vyzkoušel život v bublině uzavřených center, kam se brzy přestěhují i hráči NHL a NBA.
Inzerát
Inzerát
V týmu Dallasu se dva dny před startem letního turnaje MLS objevilo hned 11 pozitivních případů na covid-19. Zdeněk Ondrášek patří mezi zdravé jedince, ale i na něj padá přísná karanténa. „Je to přesně týden, co už sedíme v pokojích a nemůžeme v podstatě ven,“ vypráví v rozhovoru pro Nova Sport. Dalších 14 dnů pak zřejmě i dál bude muset čekat zavřený v hotelovém komplexu v Orlandu, zatímco ostatní týmy aspoň budou hrát…
Jak jste vůbec vnímali tu zprávu o tom, že turnaj proběhne bez vás?
„My jsme to víceméně čekali. Protože, upřímně: Půlka týmu leží a bojuje a snaží se dostat z koronaviru. Zdraví a bezpečnost je samozřejmě na prvním místě, takhle to je. Takže pocity jsou smíšené, ale nedá se nic dělat.“
Související obsah
Byla nějaká varianta, že byste hráli, kdyby bylo méně nakažených?
„Už nějakou dobu tam samozřejmě byla jednání. Měli jsme s klukama hovory, každý řekl svůj názor, své řekli i trenéři, řešilo se to s ligou. Ale ten výskyt byl tak velký, že jsme čekali, že to tak skončí. Nikdo z toho není šťastný, přijeli jsme sem připravení s tím, že si konečně zahrajeme fotbal a budeme bojovat o co nejlepší umístění.“
Zdroj:
Profimedia
Nyní vás tedy čeká prodloužení karantény, nebo budete přestěhován jinam a zdravé hráče pustí domů?
„Upřímně, dneska je to přesně týden, co už sedíme v pokojích a nemůžeme v podstatě ven. Kluci, co jsou nemocní, jsou v jiné části hotelu, ti budou mít stoprocentní karanténu. My zdraví se nyní snažíme vyjednat nějaké uvolnění, abychom se aspoň mohli občas projít ven z pokojů. Protože na nás stále koukají jako na rizikovou skupinu. Myslí si, že bychom to také mohli mít.“
Související obsah
Opravdu se nemůžete pohybovat ani po hotelové zóně?
„Snažíme se o to, aby nám povolili procházku ráno. Připadáme si jako v domově důchodců a chtěli bychom jít aspoň jednou ven, o to opravdu bojujeme nejvíc. A jinak jsme na pokojích a budeme na nich ještě dva týdny. Počkáme, než se všichni vyléčí a pak všichni společně poletíme domů.“
Zdroj:
Profimedia
Jak těžký takový život v hotelové bublině vůbec je?
„Každý to vnímá jinak. Nejhorší na tom je, že někteří členové našeho týmu nemají ani balkón. To já si nedokážu představit. Já jim říkám, že žijí jako v akváriu. Navíc na kluky z ostatních klubů koukáme z balkónu, jak chodí venku, hrajou volejbal a koupou se v bazénu…“
Související obsah
Vy jste mezi těmi šťastnějšími a můžete na vzduch aspoň na balkón?
„Naštěstí ano. Navíc, na jedné straně mám Zieglera ze Švýcarska, který má taky rád takovou tu evropskou zábavu, takže se smějeme skoro každý den a posloucháme muziku. Na druhé straně mám zase Barriose s Acostou z Hondurasu a Kolumbie, kteří se taky umí zasmát, i když moc nemluví anglicky. Takže já mám štěstí, že tu srandu okolo sebe mám, ale někteří kluci z týmu tohle nemají.“
Zdroj:
Profimedia
Jak se krátí čas v těchto podmínkách?
„Já na to pořád koukám pozitivně, snažím se něco dělat, máme každý den společný trénink, snažím se něco tvořit na počítači, odreagovat se, hrát play station, prostě zabavit se. Ty dny tak nějak plynou. Ale důležité je to pozitivní myšlení. Věřím, že kluci se z toho dostanou a poletíme brzy domů, začneme znovu trénovat a dohoníme to v další části sezóny.“
Související obsah
Máte už jasno, jak bude vypadat pokračování MLS po tomto turnaji a zda se bude hrát klasická sezona?
„Co se ke mně doneslo, tak by to mělo vypadat tak, že až vrátíme domů, začne klasická sezóna a mělo by to být 18 zápasů, 9 doma a 9 venku. Ale to ještě není nikde na papíře potvrzené a asi nikdo ani neví, zda to dopadne. Plán ale takový je.“
Vy jste v podstatě první sportovci v USA, kteří testují turnaje v uzavřených centrech. Myslíte si, že se podobně dá odehrát i NHL a NBA?
„Upřímně, hokej bych si ještě dokázal představit, že by začal. Ale basketbalová NBA, to mám pochyby. Vždyť oni to hrajou rukama, je tam plno potu, mně se to úplně nezdá, když vidím, jak ten virus v Americe zase letí nahoru. To by snad museli ten balón po každé nahrávce umýt, aby to bylo bezpečné...“
Jak se vlastně změnila vaše role v Dallasu po loňské sezoně, kdy jste se prosadil i v české reprezentaci a dal gól Anglii? Cítíte větší respekt?
„Tady se nic moc nezměnilo, já jsem furt stejnej. Snažím se všechny rozesmát a oni se smějí, i když občas nechápou čemu (směje se). Ale samozřejmě, všichni byli šťastní, všichni mi to přáli.“
TN.cz
Inzerát
Inzerát
Inzerát