Zabila tyranského řezníka. Odsedí si 10 let

Vrchní soud v Olomouci ve čtvrtek zamítl odvolání čtyřiadvacetileté Andrey Blažkové proti desetiletému trestu odnětí svobody.

Potvrdil tak verdikt, který v lednu vynesl krajský soud za vraždu partnera v listopadu loňského roku v Brně.

Blažková se odvoláním domáhala překvalifikování vraždy na zločin zabití a uložení přiměřeného trestu, případně navrhovala vrácení věci krajskému soudu. Namítala, že její jednání mělo být posouzeno jako zločin zabití, když jí poškozený před skutkem vyhrožoval zabitím pistolí.

V minulosti byla opakovaně donucena opouštět vlastní byt, neboť měla z muže strach. Poškozený pracoval jako řezník a měl nad ní výraznou fyzickou převahu. V jejím bytě bydlel pouze na základě dřívějšího svolení. Setrvával tam přes to, že jej obžalovaná opakovaně vyzývala, aby její byt již opustil. Toto jednání měl podle jejího názoru soud posoudit jako zavrženíhodné.

Podle závěrů soudu prvního stupně se měla Blažková vraždit v brněnském bytě 1. listopadu pozdě odpoledne. Po nadávkách svého druha, který byl značně podnapilý, ho bodla do hrudníku kuchyňským nožem s patnácticentimetrovou čepelí. Na hluboké bodné poranění pak muž i přes provedenou operaci 2. listopadu časně ráno zemřel.

"Odvolací soud se plně ztotožnil s nalézacím," řekl při odůvodnění rozsudku předseda senátu Vrchního soudu v Olomouci Jiří Zouhar. Podle jeho slov jednoznačně šlo o vraždu, rozsudek je správný a zákonný. Trest uložený při samé dolní hranici, navíc ještě podle starého Trestního zákona, který je pro Blažkovou výhodnější, snížit nešlo.

Vrchní soud vzal na vědomí polehčující okolnosti, například to, že se žena starala o čtyřletého syna. Trest také není v nejpřísnější věznici se zvýšenou ostrahou, ale "jen" s ostrahou. Na druhé straně si podle soudce Blažková měla již dávno uvědomit, s jakým člověkem žije a měla vztah ukončit. Přitom se k němu stále vracela.

Blažková u soudu uvedla, že svého činu lituje. Současně poukázala na to, že se k ní její partner nechoval dobře. Podstatou krátkého sporu mezi obhájcem Lukášem Prudilem a státním zástupcem Vladimírem Kubíkem byla otázka, zda se mělo jednání zavražděného muže hodnotit jako takzvaně zavrženíhodné.