Evropské sondy se drží. Sledují Slunce, Mars, Saturn i celý vesmír

Evropská kosmická agentura ESA bude i nadále provozovat ve vesmíru 11 sond a družic. Data z nich bude získávat až do roku 2014.

Agentura v roce 2009 vyslala do vesmíru observatoř Herschel, která pozoruje v infračerveném a submilimetrovém pásmu.

ČTĚTE TAKÉ:
Nástupce Hubbleova teleskopu se podívá zpátky časem
Byla Venuše obyvatelná?

ESA prodlužila i observatoře vysokoenergetických částic Integral a XMM-Newton, což pro evropské astronomy znamená přístup k bezprecedentnímu rozsahu pozorování vesmíru.

Zdroj: Oficiální zdroj

Široké možnosti sledování pak ještě doplňuje dlouhodobě pracující Hubbleův kosmický teleskop, který dodává data z oblasti ultrafialové, viditelné a blízkého infračerveného záření.

V rámci sluneční soustavy sondy Mars Express a Venus Express studují nejbližší sousedy planety Země, zatímco mise Cassini-Huygens pokračuje ve svém důkladném pozorování planety Saturn a jejích měsíců.

Zdroj: Oficiální zdroj

Družice Planck mapuje zbytkovou radiaci pocházející z Velkého třesku, tzv. mikrovlnou radiaci kosmického pozadí. Nové rozhodnutí SPC požaduje jednoleté prodloužení činnosti jejího nízkofrekvenčního senzoru, který tak bude moci novým způsobem sbírat informace o možných signálech představujících stopy Velkého třesku.

„Není vůbec jednoduchá doba k tomu, abychom přijali podobné závazky, ale v SPC vůbec nepochybujeme o tom, že získávání dalších dat z minulých investic je více než smysluplné,“ uvedl ředitel ESA pro vědu a robotický průzkum David Southwood. „Z flotily kosmických těles tak budou i nadále proudit špičková vědecká data. A to je moc dobrá zpráva pro celou evropskou vědu. Protože Evropa bude i nadále hrát hlavní roli při odkrývání tajemství vesmíru.“