V těchto dnech světem otřásá zpráva o nebezpečném viru zika, který se z Ameriky nezadržitelně šíří i do Evropy a ničí zdraví ještě nenarozeným dětem. Není to přitom dlouho, co se svět jakž takž vypořádal s epidemií eboly. Jen v tomto století muselo lidstvo čelit hned několika vražedným chorobám.
Pomalu to vypadá, jako by si nemoci ve světě podávaly dveře. Pokaždé, když se nám podaří jedné zbavit, objeví se další, která je snad ještě děsivější. V několika posledních letech museli lidé čelit mnoha nebezpečným virům, tyhle nemoci se ale zapsaly do dějin nejhůře.
SARS
Výskyt koronaviru SARS byl poprvé hlášen v listopadu 2002 v Číně, postupně se rozšířil do více než 30 zemí. Překládá se jako syndrom náhlého selhání dýchání a nakazilo se jím asi osm tisíc lidí, více než sedm stovek z nich zemřelo.
Lékaře a vědce v té době děsil především způsob přenosu, který byl tím vůbec nejjednodušším - přenášel se vzduchem a dotykem. V roce 2012 se objevil příbuzný koronavirus nazvaný MERS, který způsobuje zápal plic provázený selháním ledvin. Světová zdravotnická organizace se obává, že se tato nemoc může rozvinout v pandemii.
Ptačí chřipka
Nebezpečný virus H5N1 se v jihozápadní Asii objevil už v polovině 90. let, do Evropy ale naplno vtrhnul v roce 2003. Tehdy epidemie ptačí chřipky vedla k likvidaci milionů kusů drůbeže a přísným karanténním opatřením. O dva roky později se situace ještě zhoršila, vědci totiž zjistili, že ptačí chřipka se dá přenést i na člověka.
Úmrtnost nakažených byla tehdy extrémně vysoká, protože chyběl účinný lék. Koncem roku 2005 varovala Světová zdravotnická organizace před možným vznikem epidemie ptačí chřipky, britský biolog Neil Ferguson dokonce hovořil o 200 milionech obětí. Země po celém světě se začaly na epidemii ve velkém připravovat, nakonec k ní ale nedošlo.
Prasečí chřipka
Obrovskou paniku na celém světě vyvolala v roce 2009 prasečí chřipka, zvaná též mexická chřipka nebo chřipka A/H1N1. Jedná se o respirační onemocnění, které obsahuje geny lidské, ptačí a prasečí chřipky. V březnu 2009 onemocnělo několik stovek lidí v třech oblastech Mexika. Virus je přenosný nejen ze zvířat, ale také mezi lidmi navzájem.
Světová zdravotnická organizace tehdy vyhlásila pandemii prasečí chřipky. Nejhorší byla situace v Africe a jihovýchodní Asii. Chřipka si vyžádala téměř 300 tisíc obětí, některé studie ale hovoří i o více než půl milionu mrtvých. V Česku na následky prasečí chřipka zemřela asi stovka lidí. Česká vláda objednala v roce 2009 700 tisíc vakcín, asi 600 tisíc se nakonec bez užitku vyhodilo.
Ebola
Ještě v čerstvé paměti má svět virové onemocnění ebola. Tato krvácivá horečka představuje jednu z nejnebezpečnějších nákaz, s jakou se lidstvo kdy setkalo. Epidemie eboly propukla na přelomu let 2013 a 2014 v západní Africe a do ledna 2016 se podle oficiálních informací nakazilo 28 tisíc lidí, přes 11 tisíc zemřelo. V současnosti by měla být ebola potlačena ve všech státech kromě Libérie.
Nemoci podlehli i někteří lékařští pracovníci, kteří se do Afriky vydali pomáhat. Také v Česku ebola vyvolala paniku, v několika případech totiž měli lékaři podezření na tuto nákazu u pacientů, kteří se vrátili z postižených zemí. Žádné se ale nepotvrdilo.
Zika
Zatím posledním virem, který děsí lidi a především ženy po celém světě, je Zika Virus. Onemocnění způsobuje štípnutí jednoho druhu tropického komára a projevuje se vrozenou mikrocefalií. V Brazílii, kde je zatím obětí nejvíce, hlásí jen od října na 4 tisíce miminek narozených se zakrnělou hlavou. První případy nákazy už hlásí i státy v Evropě. Všechno o nebezpečném viru si přečtěte zde.
