Ministerstvo zemědělství již zná lék na sucho. Po celé republice vyrostou nové nádrže, které nejsušším územím pomohou. Bohužel jim ale budou muset ustoupit rozsáhlá území.
Již nyní bojujeme se suchem, které naše země stovky let nepamatuje. Podle ministerstva zemědělství současné vodní zdroje v budoucnu nepostačí, je proto třeba je rozšířit a vrátit nemalé území vodním plochám.
Rozsáhlá díla, jako je vodní nádrž Lipno, Nové Mlýny nebo Orlík, zřejmě v Česku nevyrostou. Budovat ale bude nutné, ministerstvo vytipovalo již na tři desítky nových lokalit, na kterých by nové přehrady a další vodní stavby mohly vyrůst.
"Je třeba si uvědomit, že z našeho území odtéká prakticky veškerá vody do okolních států, takže naše vodní zdroje závisejí výhradně na srážkách. Pokud tedy vodu nezadržíme, odtéká, aniž bychom ji mohli využít k hospodářským potřebám. Proto není možné zaměřit se jen na zadržování vody v krajině, což je nezbytné pro stav půdy a krajiny. Je nutné orientovat se i na zadržení srážkových vod jejich zachycením v dalších přehradních nádržích, s kapacitami, které se stačí v průběhu zimy a jara doplnit,“ vysvětlil ministr zemědělství Miroslav Toman.
Mezi opatřeními, která mají pomoci zmírnit projevy sucha související se změnou klimatu, je obnova a stavba rybníků, obnova lesů, mokřadů, remízků nebo rozdělení krajiny například omezením maximální velikosti polí. Podle ministerstva je ale potřeba i rozsáhlejších zásahů.
Ministerstvo tak v pondělí představilo 31 nových schválených lokalit pro akumulaci povrchových vod, včetně rozlehlých vodních nádrží. Česká republika má v současné chvíli 165 přehradních nádrží, jejich celkový objem je 3 360 mil. m³. Příprava a výstavba přehradních nádrží u nás však dle údajů ministerstva v současných podmínkách trvá 15 až 20 let.
Nová území se stanou součástí tzv. Generelu lokalit chráněných pro akumulaci povrchových vod. Původně obsahoval 486 míst a postupně se zúžil až na současných 65. Účelem Generelu je ochrana území právě pro možnou realizaci vodních nádrží. Jde o jedinečné lokality s vodním tokem s dobrou kvalitou vody, v nichž relativně krátká hráz zachytí velký objem akumulované vody, obvykle v zalesněném údolí. V územně plánovací dokumentaci jsou tyto oblasti označeny jako "územní rezerva“, což znamená, že teprve budou ověřena pro účel budoucího využití.
Podle existujících scénářů se roční srážkové úhrny na našem území podstatně nezmění. Bez akumulace vody ve vodních nádržích nelze tedy podle ministerstva zajistit dostatečné vodní zdroje, zejména pro budoucí generace. Nových lokalit ministerstvo navrhlo 47, po jednání se státními podniky Povodí, krajskými úřady a 123 obcemi, jejichž katastry by byly dotčeny hájením, si prosadilo 31 z nich.
Nejvíce jich přibude na Vysočině, největší vyrostou ve Zlínském kraji. Jejich seznam najdete na další straně.
V posledních letech hladina a objemy podzemních vod setrvale klesají, nerovnoměrné srážky a málo sněhu v mírných zimách je nestačí doplnit. Rostoucí teploty vzduchu zvyšují výpar, sucho v krajině a v půdě narůstá, průtoky ve vodních tocích klesají k minimům již na jaře. Podzemní zdroje vody se neobnovují dostatečně.
Seznam nově navržených lokalit nepočítá s rozsáhlými vodními plochami, jako je například naše největší přehradní nádrž Lipno s rozlohou 48,7 km² a objemem 309 502 000 m³. Většina nových ploch, která by stát mohl v budoucnu vybudovat, se pohybuje v desítkách hektarů, najdou se ale i území o velikosti přes sto nebo dokonce dvě stě hektarů. Pro srovnání, pražské Václavské náměstí má rozlohu přes 4 hektary.
Jihočeský kraj
Chotěbudice: objem 2,83 mil. m³, plocha 62,61 ha
Chlum: 23,34 mil. m³, 167,0 ha
Jihomoravský kraj
Holštejn: 8,0 mil. m³, 76,96 ha
Javorník: 13,3 mil. m³, 58,51 ha
Kačenka: 1,0 mil. m³, 11,59 ha
Vosovec: 1,35 mil. m³, 71,04 ha
Karlovarský kraj
Skřiváň: 5,32 mil. m³, 35,9 ha
Tuřany: 7,48 mil. m³, 143,3 ha
Mnichov: 26,8 mil. m³, 181,8 ha
Kraj Vysočina
Ostružno: 1,8 mil. m³, 49,6 ha
Chotěbudice: 2,83 mil. m³, m 62,61 ha
Brodce: 7,2 mil. m³, 90,30 ha
Střížov: 4,7 mil. m³, 56,5 ha
Vosovec: 1,35 mil. m³, 71,04 ha
Batelov: 1,46 mil. m³, 49,18 ha
Žďár n. Sáz.: 10,5 mil. m³, 196,0 ha
Královéhradecký kraj
Bělá u Pecky: 4,0 mil. m³, 40,0 ha
Skuhrov: 30,7 mil. m³, 93,6 ha
Liberecký kraj
lokality nebyly navrženy
Moravskoslezský kraj
Rybník: 0,61 mil. m³, 22,5 ha
Stěbořice: 0,84 mil. m³, 20,3 ha
Olomoucký kraj
Bělkovice: 47,18 mil. m³, 130,3 ha
Holštejn: 8,0 mil. m³, 76,96 ha
Smilov: 7,6 mil. m³, 42,25 ha
Podhoří: 4,64 mil. m³, 32,28 ha
Pardubický kraj
Albrechtice: 12,0 mil. m³,73,8 ha
Plzeňský kraj
Ledný: 3,93 mil. m³, 48,2 ha
Zaječí: 4,22 mil. m³, 51,7 ha
Středočeský kraj
Hředle II: 1,4 mil. m³, 16,3 ha
Nabdín: 3,48 mil. m³, 89,0 ha
Chumava: 4,5 mil. m³, 90,41 ha
Ústecký kraj
Stříbrný potok: 1,4 mil. m³, 16,3 ha
Zlínský kraj
Suchá Loz: 2,66 mil. m³, 18,35 ha
Blazice: 20,6 mil. m³, 204,9 ha
Záhorovice: 10,0 mil. m³, 207,4 ha
Hladiny vodních nádrží začínají pomalu klesat. Podívejte se na reportáž:
