Spor o vrácení daňového balíčku. Byl Zemanův dopis veto?

Zdroj: Kancelář prezidenta republiky

Petr Barták

30. 12. 2020, 01:58

Prezident Miloš Zeman vrátil bez podpisu toto pondělí předsedovi Sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO) návrh takzvaného daňového balíčku. V průvodním dopise pak uvedl, že “zákon vrací k dalšímu opatření“. Někteří právníci však zastávají názor, že tento prezidentův krok s přihlédnutím k použité terminologii lze považovat za jeho veto. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček to však odmítá.

Svůj krok prezident Zeman odůvodnil tím, že součástí zákona je novela zákona o daních, která počítá se zvýšením slevy na dani v příštím i přespříštím roce. Prezident zdůraznil, že "při odhadovaném dopadu až 90 miliard korun (to může) výrazným způsobem prohloubit nepříznivý vývoj veřejných financí, zejména státního rozpočtu."

Podle názoru některých právníků a politiků však forma kterou Zeman použil při vrácení návrhu zákona v podstatě znamená využití práva veta. Prezidentovu formulaci "Uvedený zákon vracím, vážený pane předsedo, k dalšímu opatření." totiž vykládají podle prvního odstavce článku 50 Ústavy České republiky, kde je výslovně uvedeno, že “Prezident republiky má právo vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, s odůvodněním do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen.“

Související obsah

01:17

Kalousek se kvůli daňovému balíčku pustil do Zemana. Pak úplně obrátil

29. 12. 2020 Petr Zelený P. ZELENÝ

Stejný postoj zastává i šéf ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček, který Zemanovu formulaci považuje za veto. “Z mého pohledu lze formulaci použitou prezidentem republiky vykládat jako veto. Jediný, kdo to může autoritativně říci, je Ústavní soud. Za ČSSD jsme připraveni případnou žádost o přezkum Ústavním soudem podpořit," uvedl Hamáček pro Seznam Zprávy.

Jasno v právním výkladu nemají ani oslovení ústavní právníci. Podle Jana Wintra, odborníka na ústavní právo, je formulace nejasná a dopis lze vykládat obojím způsobem. "Nejlepší co by předseda sněmovny mohl udělat, je obrátit se na prezidenta s dotazem, jak to mínil. Protože máme jeho dřívější veřejná vyjádření, že k zákonu nepřipojí podpis, ale nebude ho ani vetovat," uvedl pro Hospodářské Noviny (HN) Wintr s tím, že podle jeho názoru to jednoznačné vrácení zákona podle článku 50 Ústavy není.

vanivost je straliv mor souasnosti.

Jako historka o vetovn daovho balku.

Vyjden prezidenta republiky neobsahuje klov vslovn poukaz na l. 50 odst. 1 stavy R, jako tomu je v ppad veta zkona.

Daov balek tedy nebyl vetovn!

— Ji Ovek (@PREZIDENTmluvci) December 29, 2020

Že by se prezident Zeman rozhodl nový zákon byť i nedopatřením vetovat popírá i jeho tiskový mluvčí Jiří Ovčáček. “Vyjádření prezidenta republiky neobsahuje klíčový výslovný poukaz na čl. 50 odst. 1 Ústavy ČR, jako tomu je v případě veta zákona. Daňový balíček tedy nebyl vetován!“ uvedl Ovčáček na svém twitteru, přičemž poukázal na právní názor dalšího ústavního právníka Jana Kysely, který se rovněž nedomnívá, že by zmíněnou formulací prezident zákon vetoval. "Vzhledem k tomu, co pan prezident dlouhodobě říkal, se nedomnívám, že je to omylem vetované. Ale proti tomu se dotázat v kanceláři prezidenta samozřejmě nic nemám," uvedl pro HN Kysela.

Přesně opačný názor naopak zastává jejich kolega Jan Kudrna. „Podle mě je to, tak jak je to napsáno, jasné veto podle článku 50 Ústavy. Je napsáno vracím a pak odůvodnění na půl stránky," uvedl Kudrna pro HN.

Nejsem fanouek ani MZ, ani daovho balku. Pustme-li se vak do prvnch bitev a zpochybnme Zemanv mysl umonit innost zkona od 1.ledna, doplat na to jenom daov subjekty. Kdy u se vytratil rozum z obsahu, zachovejme ho alespo v procedue.https://t.co/JqJhGySboi

— Miroslav Kalousek (@kalousekm) December 29, 2020

Poslanecká sněmovna teď s napětím očekává oficiální stanovisko. Pokud by prezident zákon přece jen vetoval, musela by Sněmovna znovu zasednout a poslanci by se mohli pokusit jeho rozhodnutí zvrátit. K přehlasování by pak bylo zapotřebí nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy nejméně 101 hlasů. V takovém případě však s největší pravděpodobností dojde k časové prodlevě, která neumožní jeho přijetí do konce roku. V opačném případě zákon vstoupí v platnost 1.1. 2021.