V souvislosti se situací v Afghánistánu, kde radikální islamistické hnutí Tálibán v neděli dovršilo ovládnutí prakticky celé země obsazením hlavního města Kábulu, se do popředí dostává slovo šaría. Všichni už jsme o něm nejspíš někdy slyšeli. Co ale v praxi skutečně představuje?
O slově šaría, které se chápe jako právní řád, je vzhledem k aktuálnímu dění v Afghánistánu slyšet stále častěji – hlavně poté, co radikální islamistické hnutí Tálibán oznámilo, že ho v zemi bude prosazovat. Tálibán sice slibuje jeho mírnější výklad, ale jak to je doopravdy? Čím se vlastně šaría vyznačuje? Redakce TN.cz shrnula seznam stěžejních pilířů tohoto práva i trestů.
Islám je jedním ze dvou největších světových náboženství, která jsou monoteistická, tedy vyznávají jednoho Boha. V případě islámu jde o Alláha. Islám je také nejmladším náboženstvím - jeho nauka se zformovala teprve v 7. století našeho letopočtu. Vznikl tedy později než křesťanství a judaismus.
Šaría, tedy právní a mravní řád, není jediným prvkem, který se v islámu vykládá. Nicméně vzhledem k tomu, že už samotný pojem islám vyjadřuje poslušnost Bohu, hraje šaría v islámu zásadní roli.
Svoje kořeny má šaría hned v několika písemných pramenech. Toto právo je totiž založeno na principech, které se objevují jak v koránu, hlavním náboženskému textu islámu, tak i několika dalších textech.
Svobodu žádného druhu šaría neuznává. V souladu s tímto právem tak neexistuje svoboda vyznání, slova, myšlení, uměleckého projevu a ani tisku.
Muslimové zachovávají presumpci neviny. Pokud se ale trestný čin prokáže, částečně mohou být potrestány už i děti od sedmi let. Zločiny se podle práva šaría dělí na tři skupiny - proti náboženství (hadd nebo hudud), civilní delikty (qisás) a zvlášť závažné (tazir).
Pokuty právo šaría vnímá jen jako doplněk. Ani odnětí svobody není bráno jako hlavní trest. Naopak nejčastější je bičování. Například za požití alkoholu nebo šíření pomluv lidem hrozí výprask holí. V případě cizoložství záleží, jestli byl člověk svobodný nebo ne. Nezadaní "jen" dostanou výprask. Vdané ženy nebo ženaté muže ale čeká ukamenování.
Za bezdůvodnou vzpouru, homosexualitu nebo zřeknutí se víry se ukládá trest smrti. Pokud jde o krádež, zloděj se v případě dopadení musí připravit na useknutí ruky. U organizovaného lupičství pak záleží na tom, čeho všeho se lidé dopustí. Podle toho pak hrozí useknutí končetin, vyhoštění ze země, poprava mečem nebo dokonce ukřižování.
Pro muslimské ženy neplatí stejné zákony jako pro muže. Smí si sice samy vybrat svého manžela, na veřejnosti ale musí zůstat zahalené, aby je nemohl vidět nikdo jiný než jejich rodina. Podle práva šaría navíc ženy mohou být v případě "neposlušnosti" i fyzicky trestány.
Rovnost mezi lidmi podle práva šaría není. Jiné zákony totiž platí pro muslimské muže a jiné pro ženy a nemuslimy. Židy a křesťany považuje šaría za druhořadé, protože nemuslim se podle islámského práva nikdy nerovná muslimovi.
Vynucování a dodržování práva šaría není ve všech muslimských zemích stejné. Nejtvrdší podmínky mají obyvatelé Saudské Arábie a některých států, které hraničí s Perským zálivem. Právo šaría tam platí v klasické podobě. V jiných zemích jsou zavedeny jen některé části. Obecně má ale právo šaría podle islámu výsadnější postavení než například ústava.
