Domácí

Parlament může Zemana zbavit pravomocí. Experti: Je to krajní řešení

Jaký je postup, když prezident není schopný vykonávat úřad? V takovém případě by se na dalších krocích musela shodnout Sněmovna a Senát a některé pravomoci prezidenta by přešly na předsedu vlády, případně šéfa Sněmovny. Odborníci se ale shodují, že jde o krajní řešení pro extrémní situace. Prezident se proti němu navíc může bránit u soudu.

Článek 66 je v posledních několika dnech snad vůbec nejskloňovanější částí ústavy. Řeší, jak přenést pravomoci hlavy státu na někoho jiného v případě, že prezident nemůže vládnout. Vůbec přitom nemusí jít jen o jeho zdravotní stav. "Může to být třeba izolace prezidenta v rámci válečného konfliktu, únos teroristy nebo jeho setrvávání v zahraničí," vysvětlil ústavní právník Aleš Gerloch.

"Neznamená to zbavení úřadu, znamená to omezení buď do konce mandátu, nebo na omezenou dobu. Třeba po dobu nemoci pana prezidenta," doplnil místopředseda Ústavně-právního výboru Senátu Zdeněk Hraba (STAN).

Související obsah

O zbavení prezidenta pravomocí můžou rozhodnout jen obě komory parlamentu. Stačí, aby pro návrh zvedla ruku nadpoloviční většina senátorů a poslanců. Za současné situace ale není jasné, o které poslance by mělo jít.

"Nikdy se nestalo, aby se v době existence už nové sešla ta stará Sněmovna. Už to nepředpokládám," míní předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO).

Ústava jasně nemluví ani o tom, která z komor by měla s návrhem na zbavení prezidenta funkcí přijít jako první. To, co se stane poté, co ho obě komory odhlasují, ale definuje přesně. "Prezidentské pravomoci dočasně přecházejí na předsedu vlády, to jsou vlastně ty, kde jinak spolupodepisuje rozhodnutí prezidenta republiky, a určitá část na předsedu Sněmovny. To jsou zase ty, které se týkají aktuální situace, to znamená zejména jmenování předsedy vlády," přiblížil Gerloch.

Podle zástupců obou komor ale není v současné situaci k hlasování o prezidentových pravomocí důvod. "Další úkol, který se od něj čeká, je až po ustanovení schůze Poslanecké sněmovny. Do té doby máme čas," řekl poslanec Marek Benda (ODS).

Související obsah

Spěch by se totiž mohl parlamentu dokonce vymstít. "Prezident zpětně může rozhodnutí parlamentu napadnout u soudu, a pak bychom si mohli přivodit situaci, kdy tady bude nějaká pře o pravomoci prezidenta," uzavřel politolog Miloš Brunclík.

I pokud by parlament rozhodl, že prezidenta jeho pravomocí zbaví, nové volby by bylo možné vyhlásit až po uplynutí jeho mandátu nebo abdikaci.

Lucie Hlubučková, ls, TN.cz
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

K tématu Domácí

Důležité Události

Píše se na Deník.cz