Vědci zkoumali, kdo má více protilátek proti covidu. Výsledek je překvapil

Zdroj: PATRIK UHLÍŘ / MAFRA / Profimedia

Kateřina Sejková

13. 11. 2021, 13:00

Kanadští vědci se ve svém novém výzkumu zaměřili na hladinu protilátek proti koronaviru. Zjistili například, že ve srovnání s lidmi, kteří covid-19 prodělali, mají podstatně více protilátek očkovaní lidé. Výzkum ale také ukázal rozdíly mezi věkovými skupinami. Překvapením pro vědce bylo, že starší lidé mají vyšší hladinu protilátek.

Studie vědců z univerzity v kanadském Montréalu, která byla publikovaná v odborném časopise Scientific Reports, se pokoušela zjistit, zda covidová infekce nebo očkování vede k tvorbě většího množství protilátek. Výsledky odhalily, že lidé naočkovaní vakcínou od Pfizeru nebo AstraZeneky měli hladinu protilátek výrazně vyšší než lidé, kteří pouze prodělali nemoc.

Pokud někdo prodělal covid v lehké formě a zároveň se nechal naočkovat, hladina protilátek v jeho krvi je dvojnásobná ve srovnání s neočkovaným jedincem, který si rovněž prošel nemocí, ukázala studie.

Tyto protilátky byly účinné i proti variantě delta, která se v době, kdy byly vzorky odebírány, v Québecu ještě nevyskytovala. Dalším významným faktorem se ukázal být i věk.

Související obsah

06:48

Zájem o monoklonální protilátky roste. Nárok na ně ale nemají všichni

4. 11. 2021, 06:18 Aneta Daněčková A. DANěčKOVá

​"Všichni, kteří byli infikovaní, měli protilátky, ale u starších lidí se jich vytvořilo více než u dospělých lidí mladších 50 let," uvedl jeden z hlavních autorů studie profesor Jean-François Masson.

"Protilátky navíc byly v jejich krvi přítomny ještě 16 týdnů po stanovení diagnózy," dodal. Zajímavé je, že tyto protilátky se vytvořily proti původnímu viru, dokázaly ale chránit i proti variantám, které se objevily v dalších vlnách pandemie, konkrétně proti betě (Jihoafrická republika), deltě (Indie) a gammě (Brazílie). Jejich účinnost ale byla o 30 až 50 % nižší.

"To, že protilátky vytvořené po infekci poskytovaly lidem nad 50 let větší ochranu než lidem mladším 50 let, nás překvapilo nejvíce," dodala profesorka Joelle Pelletierová, která spolu s Massonem vedla výzkumný tým.