Koronavirus

Průzkum ukázal, jak Čechy dělí covid. Takto přemýšlejí o nemoci i očkování

Jen velmi málo Čechů má strach z nákazy covidem-19. Spíše než o svůj život se obávají o zdraví blízkých. Vyplývá to z průzkumu, který pro TV Nova exkluzivně připravila agentura Nielsen Admosphere. Výsledky mimo jiné dokazují, jak je Česko roztříštěné, co se témat spojených s koronavirem týče. Obzvlášť ošemetná se ukazuje být otázka očkování.

Covid-19, to je téma, které hýbe Českem a rozděluje ho na dva tábory. TV Nova si nechala exkluzivně vypracovat průzkum, který by reflektoval, jak se Češi k epidemii koronaviru stavějí. Zástupci výzkumné agentury se ptali na názor více než 800 dospělých respondentů. Vybírali mezi lidmi různých věkových kategorií i vzdělání, stejně tak vybírali i mezi různými místy bydliště. A tohle jsou výsledky.

Strach z nákazy

Obecně lze říci, že dotázaní respondenti spíše nemají z nákazy covidem-19 strach. Pouze 18 % lidí má z onemocnění obavy, 41 % jich pak tvrdí, že se nákazy covidem-19 nebojí. Častěji mají strach z následků onemocnění ženy (23 %) než muži (12 %) a také lidé ve věku 40 let a více. Častěji se bojí lidé s alespoň jednou dávkou vakcíny (20 %) než nenaočkovaní respondenti (10 %).

Spíše než o svůj život mají lidé strach z toho, že se nakazí jejich blízcí. Uvedla to téměř polovina (46 %) dotázaných. Naopak 2 z 10 respondentů tvrdí, že se nákazy u blízkých neobávají. Opět se ukazuje, že vystrašenější jsou spíše ženy (50 %) než muži (41 %). Co se týče věku, nejčastěji se o své blízké bojí nejmladší respondenti ve věku 18 až 29 let. Naopak věková kategorie 30 až 39 let má strach nejméně. Výrazně více se o své blízké bojí respondenti naočkovaní alespoň jednou dávkou (50 %), naopak ti, kteří se očkování nepodrobili vůbec, mají obavy menší (30 %).

Související obsah

Očkování

Alespoň jednu dávku vakcíny proti covidu-19 deklarují 3/4 respondentů. Celkem 57 % dotázaných uvádí, že je plně očkováno, avšak bez posilovací dávky. K plnému očkování včetně posilovací dávky se pak hlásí dalších 16 % respondentů a 2 % jsou očkovány teprve první dávkou ze dvou (v případě dvoudávkové vakcíny). 1/4 dotázaných se prý očkování vůbec nepodrobila.

Nejčastěji se nechávají očkovat lidé ve věku 60 let a více (88 %), naopak nejméně jsou to respondenti z věkové kategorie 30 až 39 let (63 %). Dále také platí, že čím je respondent vzdělanější a čím větší je obec, ve které žije, tím spíše si nechá aplikovat alespoň jednu dávku vakcíny.

Celkem 1/3 respondentů by zavedla povinné očkování pro všechny lidi ve věku od 18 let, stejný podíl dotázaných je proti. 1 z 10 respondentů odmítá povinné očkování rozdělovat podle věku. 3 % dotázaných by zavedla povinné očkování až od 40 let věku, 6 % od 50 let a 8 % od 60 let.

Pro zavedení povinného očkování pro všechny dospělé jsou spíše ženy (35 %) než muži (31 %) a spíše lidé s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním než ti méně vzdělaní. Z věkových kategorií po povinném očkování volají spíše starší ročníky ve věku 50 let a více. A není ani žádným překvapením, že pro povinné očkování jsou spíše lidé, kteří mají alespoň jednu dávku vakcíny než neočkovaní. U neočkovaných respondentů obecně převládá postoj, že povinné očkování by se v Česku nemělo zavádět vůbec (80 %).

Více než polovina lidí (57 %) by docházela na pravidelné přeočkování každých šest měsíců, pokud by bylo třeba, 34 % respondentů naopak tvrdí, že by se za těchto okolností pravidelně očkovat nenechalo.

Pravidelně by se nechaly očkovat spíše starší věkové kategorie než ty mladší. U respondentů ve věku 30 až 39 let pak obecně převládá názor, že by se nenechali pravidelně očkovat. Tento postoj ve velké míře převažuje i u těch, kteří očkování proti nemoci covid-19 nepodstoupili (87 %), zatímco 73 % respondentů, kteří se podrobili alespoň jedné dávce, by se pravidelně očkovat nechalo. Na přeočkování by chodili častěji lidé s alespoň středoškolským vzděláním.

Zdroj: TV NOVA

Testování očkovaných

Celkem 52 % dotázaných respondentů si myslí, že i lidé očkovaní proti nemoci covid-19 by se měli testovat za stejných podmínek jako ti neočkovaní. Opačný názor má 1/4 dotázaných. Opět souhlasí převážně ženy (54 %), dále pak spíše respondenti ve věku do 49 let než starší věkové kategorie. S tímto výrokem souhlasí také výrazně častěji neočkovaní respondenti (82 %) než ti, kteří jsou očkováni alespoň jednou dávkou vakcíny (43 %).

Zdroj: TV NOVA

Odměny za očkování

Odměny za očkování proti covidu by zavedli pouze 2 respondenti z 10. Ve větší míře převažuje názor, že by lidé za očkování odměňováni být neměli – takto odpovídalo 68 % respondentů. S odměňováním za očkování souhlasí spíše muži (26 %) než ženy (15 %), ale také mladší ročníky (lidé ve věku 18 až 39 let). 

Dále pak platí, že čím vyšší vzdělání i věk, tím menší touha odměňovat lidi za očkování, což souvisí zřejmě i s mírou proočkovanosti u jednotlivých kategorií. Také respondenti, kteří se podrobili alespoň jedné dávce očkování (23 %) by s odměňováním souhlasili spíše než ti, kteří naočkovaní nejsou (12 %).

Opatření a jejich smysl

Aktuálně platná proticovidová opatření dávají smysl pouze 1/3 dotázaných respondentů. Většina (64 %) lidí však zastává názor, že jsou k ničemu. Smysl dávají hlavně nejstarším respondentům ve věku 60 let a více. To, že aktuální opatření dávají smysl, si myslí očkovaní respondenti (41 %) častěji než ti, kteří žádnou vakcínu nedostali (8 %). U obou skupin stále ale převládá názor, že tato opatření spíše smysl nedávají.

Zdroj: TV Nova

Zákaz vánočních trhů

Se zákazem vánočních trhů souhlasí menšina (16 %) dotázaných. Většina lidí (67 %) by však o trhy stála. S aktuálním zákazem vánočních trhů souhlasí spíše starší respondenti ve věku 50 let a více a o něco častěji také lidé mimo Prahu a Středočeský kraj. Pro zákaz by bylo více očkovaných (19 %) než neočkovaných (5 %).

Zdroj: TV NOVA

Opatření ve školách

S opatřeními ve školách lidé spíše nesouhlasí. Nejčastěji jsou pro prodloužení vánočních prázdnin, souhlasilo by 27 % dotázaných. Naopak s uzavřením jakéhokoliv typu školského zařízení by souhlasilo pouze minimum respondentů (10 % až 14 % v závislosti na typu zařízení). Platí, že čím je respondent méně vzdělaný, tím spíše by souhlasil s uzavřením škol. S prodloužením vánočních prázdnin souhlasí nejčastěji respondenti ve věku 18 až 29 let (46 %) oproti ostatním věkovým kategoriím.

Plán proticovidových opatření

Pouze 12 % dotázaných si myslí, že členové vlády dávají vědět s dostatečným předstihem to, jaká proticovidová opatření zavedou. Naprostá většina  respondentů (68 %) si myslí, že jasný plán proticovidových opatření dopředu znám není.

Dvěma třetinám lidí nedávají aktuální proticovidová opatření smysl:

Zdroj: TV NOVA

Dodržování opatření a tresty za porušení

Hned 8 z 10 respondentů tvrdí, že aktuální opatření dodržují. K jejich porušování se přiznává pouze menšina dotázaných (6 %). 13 % respondentů pak tvrdí, že je dodržuje tak napůl. Častěji o sobě tvrdí spíše ženy (86 %) než muži (75 %), že opatření dodržují. Dále pak lidé ve věku 60 let a více a také respondenti s alespoň středoškolským vzděláním s maturitou.

Nejčastěji se k dodržování opatření hlásí lidé z Prahy a Středočeského kraje (84 %), o něco méně respondenti z Čech (81 %) a v nejmenší míře poté respondenti z Moravy (77 %). Aktuálně platná opatření spíše dodržují také respondenti, kteří se nechali naočkovat alespoň jednou dávkou vakcíny (87 %), než respondenti, kteří jsou neočkovaní (60 %).

Mezi dotázanými respondenty převládá názor, že by tresty při nedodržování proticovidových opatření měly být přísnější. Odpověděla tak téměř polovina respondentů (47 %). 17 % dotázaných pak zastává názor, že nedodržování těchto pravidel je u nás trestáno dostatečně a 7 % deklaruje, že by se nedodržování proticovidových opatření mělo trestat méně. 2 z 10 dotázaných poté zastávají názor, že by se nedodržování těchto pravidel nemělo trestat vůbec.

To, že by se nedodržování proticovidových opatření mělo u nás více trestat, si myslí spíše respondenti ve věku 40 let a více a také lidé s alespoň středoškolským vzděláním s maturitou. Výrazný rozdíl je také mezi skupinou očkovaných a neočkovaných. Pro trestání ve větší míře jsou spíše očkovaní (58 %) než neočkovaní (14 %). U neočkovaných pak celkově převládá názor, že nedodržování proticovidových pravidel by se nemělo trestat vůbec (45 %).

Zdroj: TV NOVA

Lockdown

Se zavedením lockdownu v České republice by v souvislosti s aktuální situací koronavirové pandemie souhlasilo 22 % dotázaných. Většina respondentů (54 %), by ale naopak zavedení lockdownu u nás odmítla. Nejčastěji by s lockdownem souhlasili respondenti se středoškolským vzděláním s maturitou (28 %), poté respondenti s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním (22 %) a nejméně pak respondenti z nejnižší vzdělanostní kategorie (16 %). S lockdownem v aktuální situaci by také souhlasili spíše respondenti očkovaní (26 %) než ti, kteří se vakcíně nepodrobili (8 %). Největšími odpůrci lockdownu, co se týče věku, jsou lidé v kategorii 30 až 39 let (68 %), nejmenšími naopak nejstarší respondenti ve věku 60 let a více (46 %).

Britská cesta

S uplatňováním tzv. britské cesty (žádné restrikce, jen doporučení a důraz na očkování) v České republice by souhlasilo 36 % dotázaných. Nesouhlas s vypořádáním se s pandemií touto cestou pak vyjádřilo o něco méně respondentů, a to 34 %. S uplatňováním tzv. britské cesty souhlasí častěji muži (40 %) než ženy (32 %). Z věkových kategorií jsou pro inspiraci Británií spíše lidé ve věku 18 až 59 let než nejstarší respondenti ve věku 60 let a více. Větší míru souhlasu projevují spíše neočkovaní (50 %) než očkovaní (31 %).

Pomoc od okolních států

Téměř polovina (46 %) respondentů zastává názor, že by Česká republika v aktuální situaci měla požádat okolní státy o poskytnutí zdravotnických kapacit. O opaku je poté přesvědčeno 36 % respondentů. Téměř 1/5 respondentů pak na toto nemá názor. Žádaly by spíše ženy (50 %) a nejmladší respondenti ve věku do 29 let.

Co na povinné očkování říkají zástupci budoucí koalice a opozice:

TN.cz

Co byste neměli přehlédnout

TOP ČLÁNKY A VIDEA

Důležité Události

Píše se na Deník.cz

Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz