Očkování tečku za koronavirem v Česku zatím neudělalo a kvůli variantě omikron se tak zřejmě nestane ani v příštích měsících. Mutace se od těch předešlých liší příznaky, průběhem i odolností vůči vakcinaci. Redakce TN.cz přináší nejzásadnější informace o variantě covidu, která podle expertů v nejbližší době zaplaví i Česko. Ozývají se i hlasy, že by mohla být už poslední.
První případ omikronu se v Česku potvrdil na konci listopadu. Nejnovější mutací koronaviru se nakazila 60letá žena z Liberecka zřejmě v Namibii, odkud přicestovala.
Mezitím už se varianta masivně šířila v západoevropských státech a infikovaných během prosince začalo přibývat i v tuzemsku. Přesná čísla ministerstvo zdravotnictví nemá, omikron se ale od pondělí snaží brzdit přísnějšími pravidly vstupu do země pro cizince.
Odborníci se ale obávají, že to nebude stačit a omikron v lednu v Česku převládne. Co byste do té doby měli rozhodně vědět?
Česko má zkušenosti především s variantou alfa z Velké Británie, která měla na svědomí vlnu z první poloviny loňského roku, a indickou mutací delta. Ta se u nás zase rozšířila na podzim.
Obě se daly relativně snadno rozpoznat, protože u nakažených propukaly klasické symptomy covidu-19 jako kašel, vysoká teplota, bolesti svalů a kloubů i celkové vyčerpání. Jenomže omikron je jiný a zprvu se dokáže tvářit jako obyčejná rýma či nachlazení.
Řada infikovaných omikronem se nepotýká ani se ztrátou čichu a chuti. Neznamená to však, že se mírný začátek onemocnění nemůže přetavit v těžký průběh i s příznaky předchozích mutací. Právě kvůli časté záměně s nachlazením pacienti nevědomě podcení léčbu a pak omikron udeří naplno.
Nejčastější příznaky |
Vzácnější příznaky |
|
|
Mutace omikron je s největší pravděpodobností odolnější proti vakcínám. Slabší ochranu očkovaných, kteří podstoupili druhou dávku před půlrokem, zaznamenaly společnosti Pfizer a BioNTech u své vakcíny Comirnaty. A z laboratorního zkoumání vakcíny Janssen firmy Johnson & Johnson dokonce vyplynulo, že na omikron delší dobu po aplikaci nezabírá téměř vůbec.
I proto většina vyspělých států zavedla posilující dávky očkování, Česko nevyjímaje. Na třetí dávku už mají v tuzemsku nárok všichni starší 18 let, kteří mají přinejmenším šest měsíců po druhé dávce. U jednodávkové vakcíny Janssen je možné nechat se přeočkovat už po dvou měsících. Lidé nad 30 let nebo chronicky nemocní mohou na třetí dávku už pět měsíců od druhé.
Dobrou zprávou ale je, že omikronem se sice naočkovaní často nakazí, většinou však u nich nemoc probíhá bezpříznakově nebo velice mírně.
"Aktuální data z Velké Británie, Dánska a některých dalších zemí jednoznačně potvrdila, že posilovací dávka výrazně zvyšuje ochranu před vážným průběhem onemocnění, který je způsobený variantou omikron," uvedlo ministerstvo zdravotnictví.
Nová vláda Petra Fialy (ODS) na rozdíl od kabinetu Andreje Babiše (ANO) sází na osobní zodpovědnost občanů a nechce přistupovat k tvrdým restrikcím. Klíčové teď bude především testování ve firmách a školách. "Když se budeme testovat, nebudou žádné lockdowny," prohlásil Fiala.
Restaurace a hospody jsou otevřené pro naočkované bez zásahů do otevírací doby a konat se mohou i hromadné akce, byť s omezením počtu účastníků. Podle některých expertů jsou opatření nedostatečná a povedou k masivnímu šíření omikronu už v brzkých týdnech.
"Celosvětově dochází k boomu tohoto onemocnění. Jsme ve fázi, kdy rychle dochází k šíření omikronu a Česko nebude výjimkou," řekl epidemiolog Roman Prymula. Ten ale v omikronu vidí i určitou naději, v ideálním scénáři by mohl být jednou z posledních variant covidu-19. "Pak by nemuselo docházet k tak častému očkování," dodal.
Vlna omikronu by navíc nemusela být pro Česko tak zdrcující jako u delty nebo alfy. Nakažení jsou totiž infekční kratší dobu. I proto vláda uvažuje o zkrácení karantény ze současných dvou týdnů. "Největší nakažlivost je opravdu v prvních dnech. Riziko, že někoho nakazíte, posléze klesá. Pravděpodobnost propuknutí nemoci také klesá," uvedl prezident České lékařské komory Milan Kubek.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) připravuje čtyři možnosti, jak pravidla karantény upravit. Konkrétní návrhy však hodlá zveřejnit až poté, co je projedná s odborníky a kolegy z kabinetu.
Zatímco v Česku je momentálně koronavirová epidemie v útlumu a hrozba jménem omikron se nad námi teprve vznáší, západoevropské státy už s rychle se šířící variantou svádí urputný boj.
Enormní počty nově nakažených hlásí především Francie a Velká Británie, kde laboratoře denně odhalí i přes 150 tisíc případů. Problémy s omikronem mají i ve Španělsku nebo Itálii. Přestože tam díky očkování a mírnějšímu průběhu na covid-19 neumírá tolik pacientů jako v předešlých vlnách, země narazily na nový problém.
Nakažených jsou miliony, další statisíce musejí zůstat v karanténě a v mnoha odvětvích nemá kdo pracovat. Kolaps hrozí především ve zdravotnictví nebo školství, málo lidí je i v záchranných složkách.
Související obsah
Předpokládá se, že první případ omikronu zachytila laboratoř v Botswaně, ve větší míře se ale rozšířil až v Jihoafrické republice. A potom už ho lidé "dovezli" i do Evropy.
Vědci však zatím nepřišli na to, jak přesně omikron vznikl. Ve hře je i možnost, že se vyvinul u zvířat, která předtím koronavirem nakazil člověk a která mutací posléze opět infikovala člověka. Varianta ale mohla vzniknout u pacienta s covidem-19 s velmi slabou imunitou nebo v zemi, kde je testování a sekvenování na slabé úrovni.
Název varianty je opět z řecké abecedy, Světová zdravotnická organizace (WHO) ale tentokrát dvě písmena přeskočila. Ný kvůli snadné záměně s anglickým slovem "new" (nový) a ksí z obavy, aby neurazila čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Jeho jméno se totiž v angličtině zapisuje jako Xi Jinping.
Podívejte se na reportáž TV Nova o aktuálních opatřeních:
Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz
