Český statistický úřad (ČSÚ) představil data o finanční situaci českých domácností v uplynulých letech. Z hlediska úspor jsou na tom například výrazně lépe OSVČ než zaměstnanci. Důchodci po odečtení všech nákladů dokážou za měsíc ze svého příjmu uspořit dokonce méně než 100 korun. Podívejte se, které skupiny obyvatel ze srovnání vycházejí nejlépe a nejhůře.
Údaje, které ČSÚ zveřejnil, jsou novinkou v oblasti statistických informací o finanční situaci domácností České republiky. Ukázalo se, že vycházet pouze z hrubého domácího produktu je při sledování životní úrovně obyvatel nedostačující. ČSÚ se proto rozhodl vycházet z kombinace jiných dat.
Zaměřil se konkrétně na disponibilní důchod, tj. čistý příjem dané osoby nebo domácnosti, veškeré měsíční výdaje a úspory. Vzhledem k tomu, že se zatím jedná o experimentální statistiku, zveřejněné údaje o tom, jak jsou na tom české domácnosti, zahrnují pouze období v letech 2015 až 2019.
Jednoznačně nejlépe ze srovnání vychází skupina, která má příjem z vlastnictví. Jedná se o lidi, u kterých představuje hlavní zdroj příjmu vlastnictví kapitálového majetku, a to například akcií, dluhopisů a jiných investic. Tito lidé mají, jak ukazuje tabulka níže, čistý příjem průměrně přes 125 tisíc korun na osobu a spotřebu ve výši zhruba 25 tisíc korun. Měsíčně se jim tak daří uspořit 100 tisíc korun.
| Průměr na osobu v letech 2015 až 2019 | Čistý měsíční příjem (Kč) | Výdaje na konečnou spotřebu (Kč) | Čisté úspory (Kč) |
| OSVČ | 21 200 | 19 413 | 2 154 |
| Zaměstnanci | 19 236 | 18 886 | 653 |
| Příjem z vlastnictví (nemovitostí, akcií...) | 125 566 | 25 580 | 100 081 |
| Důchodci | 18 347 | 18 401 | 74 |
| Příjemci ostatních transferů | 16 911 | 17 338 | 265 |
| Lidé žijící v institucích a mimo bytový fond | 15 019 | 14 647 | 426 |
| Domácnosti celkem | 20 008 | 18 773 | 1 495 |
Příjmy z vlastnictví kapitálového majetku, který zahrnuje třeba právě akcie, jsou podle Českého statistického úřadu hlavním faktorem nerovnosti v příjmech domácností v Česku.
Podnikatelé jsou z hlediska úspor a čistých příjmů na druhém místě, nicméně rozdíl mezi nimi a první skupinou je propastný. Jejich úspory po odečtení veškeré spotřeby činí průměrně 2 154 korun za měsíc. Rozhodně jsou na tom ale podstatně lépe než zaměstnanci, kteří průměrně ušetří 653 korun měsíčně.
Penzisté každý měsíc uspoří ještě menší částku, a to pouhých 74 korun. Nejhůře jsou na tom však příjemci ostatních transferů, tj. lidé, u nichž hlavní příjem představuje např. nemocenská, státní sociální podpora a jiné sociální dávky. Tito lidé neuspoří měsíčně nic, naopak se dostávají do minusu.
Skupinou se třemi nejnižšími měsíčními úsporami jsou lidé, kteří žijí v institucích a mimo bytový dům. Jedná se o lidi, kteří žijí například v azylových domech, věznicích, domovech pro důchodce, sociálních ubytovnách, ale také rekreačních chatách a chalupách. Měsíčně průměrně ušetří 426 korun, tedy více než důchodci, ale méně než zaměstnanci nebo OSVČ.
"Výsledky za rok 2020 zveřejní ČSÚ ještě letos. V současné době publikují obdobné údaje kromě Česka také Austrálie, Francie, Kanada, Nizozemsko, Slovinsko a Velká Británie," uvedl mluvčí úřadu Jan Cieslar.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz