Co se děje s použitými respirátory a testy? Spalovny je nestíhají likvidovat

Lucie Krošová

4. 2. 2022, 11:43

Používání jednorázových zdravotnických pomůcek v době epidemie výrazně navýšilo množství vyprodukovaného odpadu. V objemu téměř o dvojnásobek. Spalovny nestíhají infekční materiál likvidovat, manipulovat s ním mohou v Česku navíc řádově jen stovky lidí denně. Co se s rouškami a testy proti covidu-19 děje, popsal v páteční Snídani s Novou technický ředitel firmy pro nakládání s odpady Petr Špičák.

Dva roky táhlý boj proti covidu-19 se nepříznivě podepisuje i na životním prostředí. V přírodě mimo skládky běžně končí až pět procent komunálního odpadu, nyní část z toho tvoří i rizikový zdravotnický materiál, obzvlášť jednorázové pomůcky.

Jak zaznělo ve Snídani s Novou, za dobu pandemie se vyprodukovalo na 144 tisíc tun odpadu v podobě injekčních stříkaček a jehel, 87 tisíc tun jednorázových rukavic, roušek a respirátorů a okolo 2 600 tun jednorázových testovacích sad, což odpovídá zhruba 140 milionům kusů. "V ČR je tento nárůst velmi výrazný, mezi 25 a 30 procenty. Nárůst objemu je téměř dvojnásobný oproti běžnému období před pandemií covidu-19," popsal technický ředitel společnosti SUEZ Petr Špičák.

Zdravotnický infekční odpad podléhá řadě nejrůznějších opatření. Pro ochranu zdraví a životního prostředí je bezpečné nakládání s tímto odpadem nezbytností. V nemocnicích se musí umístit do správných shromažďovacích prostředků, odkud se denně odváží do specializovaných zařízení, která jsou určena k jeho likvidaci. Spalovny termickou cestou pak tento zdravotnický odpad odstraňují, stále více ale bojují se svými kapacitami. "Toho odpadu je více, než kdokoliv v České republice čekal," vysvětlil Špičák.

Související obsah

02:01

Popelářům začalo nejpernější období, svozy odpadu jsou letos rekordní

25. 12. 2021 Jan Zálužský J. ZÁLUŽSKÝ

​Infekční odpad se spaluje pod vysokými teplotami. "Ve spalovací komoře je 850 °C," dodal ředitel. Dochází tím k významné redukci množství odpadu i likvidaci nebezpečných látek. Vznikne struska, s produkty se pracuje v dalších specializovaných zařízeních, odpady se stabilizují a ukládají na řízené skládky.

Se zdravotnickým odpadem denně manipuluje okolo 800 lidí, kteří musejí být vyškolení a nosit ochranné pomůcky. Jde o lidi v nemocnicích, ale také ve specializovaných odpadních společnostech, kterým Špičák ve Snídani s Novou poděkoval za jejich nasazení. "Mají nadstandardně více práce," vysvětlil.

Kam s použitými respirátory a samotesty?

Otázkou zacházení s použitými zdravotnickými pomůckami se zabývá zejména ministerstvo životního prostředí. To vydalo následující doporučení a pravidla:

• použité jednorázové ochranné pomůcky, ať už jsou to respirátory, zdravotní obličejové masky či rukavice, patří jedině do směsného komunálního odpadu,
  
  
• před vyhozením je potřeba je umístit do sáčku, pevně ho zavázat a pak dát do pytle se směsným komunálním odpadem, ten se musí opět zavázat. "Tím se zabezpečí náhodné rozvázání uzlu, aby byli maximálně chráněni všichni, kteří s odpadem zacházejí," vysvětluje ministerstvo,
  
  
• použité ochranné pomůcky se nikdy netřídí a neodkládají do kontejnerů na tříděný odpad,
  
  
• použité ochranné pomůcky se nikdy neodkládají mimo kontejnery (nádoby) na směsný komunální odpad,
  
  
• použité samotestovací sady také patří do "černých popelnic", ale zabezpečené – kvůli rizikům by se měly testy ukládat do pevného plastového pytle určeného na tyto odpady,
  
  
• nesmí nastat situace, že zaměstnanci budou volně odkládat použité samotestovací sady do různých košů ve firmě. K odkládání použitých sad lze použít standardní plastové pytle, a to minimálně s tloušťkou 0,2 mm.