Česká republika se předsednictví v Radě Evropské unie ujala poprvé před třinácti lety a nedopadlo to podle představ. V polovině padla vláda Mirka Topolánka a čeští politici řešili problémy spíš na domácí, než na mezinárodní půdě. Hlavními tématy tehdy byla energetika a stabilizace ekonomiky.
Pro Českou republiku to byla bezpochyby historická příležitost, byla to bohužel z velké části promarněná příležitost.
Těmito slovy hodnotil v roce 2009 první předsednictví České republiky v Radě Evropské unie expředseda vlády Mirek Topolánek. Česká republika byla po Slovinsku teprve druhým novým členským státem, který měl možnost řídit Radu Evropské unie.
"Byl problém to, že vnitropoliticky se to předsednictví nepodařilo zvládnout, protože opozice během předsednictví odstřelila vládu a došlo k výměně kabinetu, což je dost neobvyklé při předsednictví," vysvětluje politolog Petr Sokol (ODS).
"Najednou přišel pád vlády a ani naši partneři nevěděli, s kým mají jednat, kdo Českou republiku zastupuje a viděli jsme to třeba i v médiích. Zatímco začátek byl brán jako slibný, tak konec byl nepodařený," říká analytička Vendula Kazlauskas.
Mezi prioritní témata českého předsednictví tehdy patřila energetika, východní Evropa nebo volba nových evropských úřadů. Důležité byly i debaty o rozšiřování Evropské unie o další členské země.
"Než byla vláda sestřelena, tak české předsednictví tehdy muselo řešit plynovou krizi, vlastně byli jsme v trochu podobné situaci, jako jsme dnes," vzpomíná Sokol.
Kontroverzní reakce zahraničních partnerů Česka vzbudila tehdy třeba i plastika s názvem Entropa karikující Evropu, která byla instalována v bruselském sídle Rady Evropské unie.
K tématu se v Televizních novinách vyjádřil ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz