Česká Evropa

Česko se podruhé ujme předsednictví v Radě EU. Poprvé to nedopadlo podle představ

Česká republika se předsednictví v Radě Evropské unie ujala poprvé před třinácti lety a nedopadlo to podle představ. V polovině padla vláda Mirka Topolánka a čeští politici řešili problémy spíš na domácí, než na mezinárodní půdě. Hlavními tématy tehdy byla energetika a stabilizace ekonomiky.

Pro Českou republiku to byla bezpochyby historická příležitost, byla to bohužel z velké části promarněná příležitost.

Těmito slovy hodnotil v roce 2009 první předsednictví České republiky v Radě Evropské unie expředseda vlády Mirek Topolánek. Česká republika byla po Slovinsku teprve druhým novým členským státem, který měl možnost řídit Radu Evropské unie.

Související obsah

"Byl problém to, že vnitropoliticky se to předsednictví nepodařilo zvládnout, protože opozice během předsednictví odstřelila vládu a došlo k výměně kabinetu, což je dost neobvyklé při předsednictví," vysvětluje politolog Petr Sokol (ODS).

"Najednou přišel pád vlády a ani naši partneři nevěděli, s kým mají jednat, kdo Českou republiku zastupuje a viděli jsme to třeba i v médiích. Zatímco začátek byl brán jako slibný, tak konec byl nepodařený," říká analytička Vendula Kazlauskas.

Související obsah

​Mezi prioritní témata českého předsednictví tehdy patřila energetika, východní Evropa nebo volba nových evropských úřadů. Důležité byly i debaty o rozšiřování Evropské unie o další členské země.

"Než byla vláda sestřelena, tak české předsednictví tehdy muselo řešit plynovou krizi, vlastně byli jsme v trochu podobné situaci, jako jsme dnes," vzpomíná Sokol.

Kontroverzní reakce zahraničních partnerů Česka vzbudila tehdy třeba i plastika s názvem Entropa karikující Evropu, která byla instalována v bruselském sídle Rady Evropské unie.

K tématu se v Televizních novinách vyjádřil ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN): 

ada, TN.cz
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

Důležité Události

Krátká zpráva

Chorvatský prezident je proti vstupu Finska a Švédska do NATO

Chorvatský prezident Zoran Milanović chce požádat chorvatského zástupce v NATO, aby země hlasovala proti vstupu Finska a Švédska do NATO. Řekl to stanici N1 TV. Záhřeb by podle něj měl uplatňovat právo veta do doby, než bude v sousední Bosně schválena volební reforma, která by usnadnila bosenským Chorvatům volit své zástupce do vedoucích funkcí. Vláda Andreje Plenkoviče ale se svým prezidentem nesouhlasí. Milanović podle premiéra zastává proruské postoje.

Krátká zpráva

Bývalý král Juan Carlos se po letech v exilu vrací do Španělska

Někdejší španělský král Juan Carlos ve čtvrtek přiletí do vlasti po téměř dvou letech exilu ve Spojených arabských emirátech. Tam se 84letý šlechtic uchýlil poté, co ho vyšetřovali kvůli korupci. Úřad španělského generálního prokurátora v březnu jeho případ zastavil. Bývalý panovník hodlá navštívit rodinu včetně svého syna krále Filipa VI. a po víkendu se vrátí do emirátů.

Krátká zpráva

Biden kvůli krizi s kojeneckou výživou použil zákon z války

Americký prezident Joe Biden kvůli nedostatku kojenecké výživy uplatnil zákon o obranné výrobě vzniklý za korejské války v roce 1950. Umožňuje nařídit firmám výrobu nezbytnou pro bezpečnost USA. Zároveň povolil armádě najímat civilní letadla pro dopravu kojenecké výživy ze zahraničí. Kritický nedostatek dětské výživy způsobilo únorové uzavření největší továrny v zemi kvůli dvěma podezřelým úmrtím kojenců na bakteriální infekci.

Píše se na Deník.cz