Vědci zjistili, jaké je optimální složení stravy. Dokáže prodloužit život až o 13 let

Ilustrační fotografie | Zdroj: Profimedia

Kateřina Kotyzová

21. 2. 2022, 05:55

Až o 13 let může změna stravy prodloužit život, zvláště pokud se k ní lidé odhodlají už v mládí. Zjistili to v rámci svého výzkumu vědci z norské univerzity, kteří vytvořili model optimální stravy.

Změnit své stravovací návyky není snadné, obzvlášť pokud člověk tíhne k nezdravým potravinám. Tato změna by přitom mohla být receptem na dlouhověkost, jak naznačují výsledky studie vědců z univerzity v norském Bergenu, která byla publikovaná v odborném časopise PLOS Medicine.

V rámci této studie výzkumníci vytvořili model jídelníčku s cílem zjistit, jak ovlivní změna stravy délku lidského života. Nahradili "typickou západní stravu", která je založená na konzumaci červeného masa a průmyslově zpracovaných potravin charakteristických vysokým obsahem soli či cukru, optimalizovanou stravou, jejímž základem je více ovoce a zeleniny, luštěnin, celozrnných výrobků a ořechů.

Související obsah

02:25

Párek v rohlíku vám sebere 36 minut života. Jak je na tom jiné jídlo? PŘEHLED

12. 9. 2021

​Výsledky ukázaly, že pokud by se žena začala stravovat optimálně ve svých 20 letech, mohla by svůj život prodloužit o více než 10 let. U mužů se jedná dokonce až o 13 let.

Výzkum také potvrzuje, že nikdy není pozdě začít se zdravým životním stylem a změnou jídelníčku. Pokud by se začala žena stravovat optimálně ve svých 60 letech, mohla by si život prodloužit o osm let. Muž téhož věku by podle tohoto modelu mohl žít o téměř devět let déle.

Optimální strava by prospěla i 80letým lidem, podle studie by jim získala zhruba tři a půl roku života navíc. "Myšlenka, že kvalitnější stravování sníží riziko chronických onemocnění a předčasných úmrtí, je tu s námi již dlouho a je logická," okomentoval pro CNN výsledky výzkumu lékař a světově uznávaný odborník na výživu David Katz.

Související obsah

Češi mění během pandemie přístup k jídlu. Více pěstují a méně plýtvají

10. 2. 2022 Kryštof Duda K. DUDA

​Nejvýznamnější vliv na snížení rizika chronických chorob a předčasných úmrtí mají luštěniny, jako jsou fazole, hrách nebo čočka, dále pak semínka a ořechy, například vlašské, pistácie nebo mandle.

Jednoduše řečeno, lidé by podle vědců měli do svého jídelníčku zařadit více rostlin, naopak by měli omezit konzumaci červeného a zpracovaného masa, jako jsou párky, salámy, slanina nebo jiné uzeniny. Odborníci doporučují nahradit tyto potraviny libovým drůbežím masem, rybami nebo rostlinnými bílkovinami.