Neurovědcům se podařilo získat první záznam o tom, co se děje v umírajícím mozku. Objevili vlny, které jsou podobné těm, které se v mozku vyskytují při snění, meditaci nebo vzpomínání. Zjištění tak naznačuje, že si lidé těsně před smrtí skutečně přehrávají nejlepší okamžiky svého života.
Podle nové studie mezinárodního týmu neurologů, která byla v úterý publikovaná v odborném časopise Frontiers in Aging Neuroscience, se zdá, že umírání není tak špatné, jak by si leckdo mohl myslet. Představte si, že se vmžiku ocitnete mimo čas a prostor a pouze sledujete okamžiky, které jste prožili. Během několika vteřin prožijete celý svůj život.
Takto by skutečně mohl vypadat proces, který se odehrává během naší smrti. Vědci na to přišli díky prvnímu záznamu aktivity umírajícího mozku. Mozek dokonce podle jejich zjištění může zůstat aktivní nejen při umírání, ale ještě nějakou dobu po smrti. Je dokonce možné, že mozek je přímo naprogramován tak, aby celý tento proces koordinoval a řídil ho.
Aktivitu umírajícího mozku se vědcům podařilo zaznamenat u 87letého pacienta z Estonska, u kterého se objevila epilepsie. Neurolog Raul Vicente se svými kolegy k detekci záchvatů a léčbě využil EEG, což je metoda používaná k záznamu aktivity mozku.
Pacient nicméně během EEG dostal infarkt a zemřel. Neplánovaně se tak odborníkům podařilo poprvé zaznamenat, co se děje v mozku, když člověk umírá. "Měřili jsme 900 sekund mozkové aktivity v době kolem smrti. Zaměřili jsme se při zkoumání na to, co se dělo v 30 vteřinách před a poté, co srdce přestalo bít," uvedl hlavní autor studie Ajmal Zemmar, který působí jako neurochirurg na univerzitě v americkém Louisville.
"Těsně předtím a poté, co srdce přestalo tlouct, jsme pozorovali změny ve specifickém pásmu nervových oscilací, tzv. gama oscilacích, ale také dalších, jako jsou delta, théta, alfa a beta oscilace," popsal Zemmar.
Oscilace, neboli mozkové vlny se běžně vyskytují v živých lidských mozcích. Různé typy těchto vln se podílejí na vysoce kognitivních funkcích, jako je soustředění, snění, meditace, vzpomínání, vědomé vnímání a další. "Prostřednictvím generování oscilací spojených se vzpomínáním si mozek možná přehrává poslední vzpomínky na důležité životní události těsně před naší smrtí," myslí si Zemmar.
Toto zjištění podle něj zcela zpochybnilo chápání toho, kdy přesně život končí. "Vyvolává také důležité otázky. Například ty, které se týkají načasování dárcovství orgánů," dodává Zemmar.
Studie je první svého druhu, alespoň co se týče zkoumání mozkové aktivity při umírání u lidí. Podobné změny v gama vlnách byly ale již dříve pozorovány u potkanů v laboratořích. To znamená, že je možné, že mozek při smrti koordinuje a provádí biologickou reakci, která by mohla být stejná napříč různými živočišnými druhy.
Profesor Zemmar zdůrazňuje, že se jedná o zjištění, které vychází z jednoho jediného případu. Představuje však velkou naději. Plánuje proto zkoumat další případy. "Z výzkumu se můžeme dozvědět následující. Přestože naši blízcí mají zavřené oči a jsou připraveni nás opustit, jejich mozek si možná přehrává některé z nejhezčích okamžiků, které v životě zažili," zakončil Zemmar.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz