Reakce Ruska na oznámení Finska, že požádá o vstup do Severoatlantické aliance, byla ostrá. Putinův režim toto rozhodnutí bere jako narušení dobrých vztahů, a pokud Helsinky skutečně vstoupí do NATO, ponesou za to podle něj následky. Ministr zahraničí Lavrov oznámil, že Rusko by muselo přijmout odvetné kroky, a to i vojenské.
Rozhodnutí Finska požádat o vstup do NATO se podle očekávání jeho sousedovi nezamlouvá. Na čtvrteční oznámení finského prezidenta a premiérky, že je nezbytné, aby se země stala co nejdříve členem Aliance, Rusko reagovalo výhrůžkami.
Finsko by podle něj tímto krokem narušilo stabilitu v regionu severní Evropy. Obavy svého souseda z agresivní politiky Vladimira Putina přitom ruské ministerstvo zahraničí ve svém oficiálním prohlášení nevzalo v potaz.
Související obsah
"Ani ujištění Ruska, že nemá nepřátelské úmysly vůči Finsku, ani dlouhá historie sousedské vzájemné spolupráce nepřesvědčily Helsinky o výhodách zachování politiky vojenské neutrality," vyjádřil se ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Vinu na tom podle něj nese přímo NATO, které Finsko k tomuto rozhodnutí přesvědčilo a jehož cílem je expandovat k ruským hranicím. "Vstup Finska do NATO by vážně poškodil finsko-ruské vztahy a udržení stability a bezpečnosti v regionu," zdůraznil ministr.
Pokud by se Finové skutečně stali členy Severoatlantické aliance, hrozí Rusko odvetou, a to i vojenskou. "Bude nuceno přijmout odvetné vojensko-technické i jiné kroky, aby se vypořádalo s hrozbami, které z toho vyplývají pro jeho národní bezpečnost," varoval Lavrov.
Související obsah
Co vše se skrývá pod vojensko-technickými a dalšími kroky, ví pouze samotné Rusko. Už několikrát ale Putin i jeho okolí hovořili například o použití jaderných zbraní. "Pokud existuje hrozba pro samotnou existenci naší země, může být jaderná zbraň použita," řekl na konci března mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Finsko s podobnou reakcí počítalo. Na dotaz, zda si žádost o vstup do NATO Vladimir Putin nevyloží jako provokaci, prezident Sauli Niinistö odvětil: "Moje odpověď by byla: Můžeš za to ty sám, podívej se do zrcadla."
Stát se členem NATO zvažuje také sousední Švédsko. Očekává se, že rozhodnutí padne v příštích dnech. V pátek bude podle veřejnoprávní televize Sveriges Television představena analýza bezpečnostní politiky Švédska, která pravděpodobně dospěla k podobným závěrům jako Finsko. V neděli se pak sejdou vládnoucí sociální demokraté, aby se definitivně rozhodli. V pondělí by měla vláda formálně oznámit, zda Švédsko podá žádost.
Chorvatsko nedávno dalo najevo, že Švédsko a Finsko v NATO nechce:
Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz
Německo se dohodlo s USA na nákupu zkapalněného zemního plynu. Informaci zveřejnila tisková služba americké společnosti Sempra Energy, která uvedla, že by prodala asi 2,25 milionu tun plynu ročně.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by měl k českému parlamentu promluvit 15. června. Po schůzce vedení obou komor to oznámila šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Poslanci a senátoři si projev ukrajinského prezidenta poslechnou ve svých sídlech.