Zahraničí

V Azovstalu se Rusům vzdala tisícovka obránců. Jejich osud je nejistý

V Azovstalu se Rusům vzdala tisícovka obránců. Jejich osud je nejistý
Obránci opouštějí mariupolské ocelárny Azovstal, aby se vzdali Rusům Zdroj: Profimedia.cz

Z rozlehlého areálu mariupolských oceláren Azovstal se ve středu vynořilo na sedm stovek z posledních obránců, aby se vzdali. Cekem jich podle Rusů kapitulovalo téměř tisíc. Jejich další osud je značně nejistý.

Pro Moskvu to znamená po necelých třech měsících dobytí celého Mariupolu. Pro Kyjev splnění úkolu, který vojáci v poslední baště odporu měli. Ukrajinská armáda nařídila obráncům Azovstalu složit zbraně s tím, že je země potřebuje živé. V úterý se vzdalo přes 250 bojovníků, ve středu skoro 700. Celkem podle Ruska 959, informovala agentura Reuters.

Někteří obránci včetně nejvyšších velitelů však stále zůstávají uvnitř areálu. Neví se, kolik jich je, podle odhadů mohlo ocelárny bránit na dva tisíce členů pluku Azov a námořní pěchoty.

Některé z kapitulujících nesli spolubojovníci na nosítkách. Podle Moskvy skončilo přes 80 zraněných v nemocnicích na území pod ruskou kontrolou. Ostatní zajatce po prohledání naložili do autobusů a s vojenským doprovodem odvezli do bývalých trestaneckých kolonií na území separatistické doněcké republiky.

Ruský voják prohledává jednoho ze zajatců Zdroj: Profimedia.cz

​Kreml tvrdí, že humánní zacházení se zajatci z Azovstalu zaručil osobně prezident Putin. Někteří ruští politici však vyzvali k tomu, aby byli popraveni.

Ukrajina vynakládá dle svých představitelů maximální úsilí, aby své hrdiny zachránila. Do jednání je zapojen prezident Zelenskyj, OSN, Červený kříž a „nejvyšší mezinárodní mediátoři“. Podrobnosti nechce zveřejňovat, aby úsilí nebylo ohroženo.

Podle Moskvy nebyla uzavřena žádná dohoda o výměně mariupolských obránců za zajaté ruské vojáky. Ruská federální prokuratura hodlá zajatce z Azovstalu vyslechnout, aby „identifikovala nacionalisty“, a zjistila, zda nepáchali „válečné zločiny“ uvedla agentura AP.

Související obsah

​Ruský parlament by měl v nejbližší době schvalovat rezoluci, která by zakázala výměnu zajatých členů pluku Azov. Ruský generální prokurátor rovněž požádal Nejvyšší soud, aby pluk Azov označil za teroristickou organizaci. Osud zajatců je tak velmi nejistý. Navíc prezident Zelesnkyj by podle AP mohl čelit obviněním veřejnosti, že své vojáky zradil.

Pluk Azov ztělesňuje to, co Rusové ve své „speciální vojenské operaci“ nazývají „očištěním Ukrajiny od nacistů“. Prapor Azov vznikl v roce 2014 z příznivců radikální pravice, kteří se rozhodli bojovat proti proruským separatistům po ruské anexi Krymu. Tehdy je mimo jiné vyhnali z Mariupolu, jenž se měl už tenkrát stát součástí separatistické Doněcké lidové republiky. Od té doby však Azov prošel očistou od extrémistů, stal se plukem a byl včleněn do ukrajinské národní gardy.

Související obsah

​Blížící se definitivní pád Azovstalu má v této chvíli podle AP převážně symbolický význam. Obránci Mariupolu udělali mnohem více, než je „splnění úkolu“. V nerovném boji, který nejen podle Ukrajinců vstoupí do válečné historie, vázali značnou část invazních sil, způsobili jim velké ztráty a umožnili ukrajinské armádě zformování obrany a dozbrojení s pomocí Západu. Tím mimo jiné přispěli k záchraně Kyjeva i Charkova, což je ukrajinským vítězstvím v Mariupolu.

Putin zase může vyhlásit dobytí dosud největšího ukrajinského města a vytvoření koridoru mezi separatistickou doněckou republikou a anektovaným Krymem. Většina ruských jednotek už se ale stejně přesunula směrem k donbaské frontě a z prosperujícího čtyřistatisícového Mariupolu zbyly po zřejmě nejkrvavější bitvě od druhé světové války desítky tisíc mrtvých a trosky.

Rusko nasadilo proti Azovstalu fosforové bomby. Ty ale zakazují ženevské úmluvy (5/2022):

TN.cz
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Píše se na Deník.cz