Vedení Lesů České republiky chce změnit druhovou skladbu lesa. Smrků je v našich lesích víc než všech listnáčů dohromady, a to není podle odborníků dobře. Lesníci proto vysazují do lesů nejen buky a duby, ale například i plané třešně, takzvané ptáčnice. A pecky, ze kterých stromy vyrostou, získávají v Semenářském závodě v Týništi nad Orlicí.
Každý rok musí česači natrhat a poslat do semenářského závodu sedm tun planých třešní. Tady ovšem nejde o dužninu a následné pálení třešňovice, ale o získání nejkvalitnějších pecek. Proces je to složitý a pomáhají stroje. Nejprve se oddělí dužnina, pak se pecky důkladně properou a vykoupají.
Už při plavení se pozná, jaká pecka je takzvaně hluchá, vyplave totiž na povrch, a to znamená, že by z ní nikdy nic nevyklíčilo. Následuje sušení a po několika týdnech je pecka připravená k novému zrodu. Část pecek semenářský závod prodává do lesních školek. Téměř dva roky trvá, než planá třešeň vyroste do výšky, aby mohla být na podzim vysazená v lese.
Zbytek pecek se zamrazí na horší časy. Stačí k tomu teplota mínus 1,5 stupně. "Pecky určené k dlouhodobému uskladnění vysušíme na vlhkost 9 až 10 %," vysvětluje Leonard Horský ze Semenářského závodu lesů České republiky v Týništi nad Orlicí.
Smyslem operace Pecka je zvýšit různorodost dřeva v lesích. Přišlo se totiž na to, že není potřeba mít lesy pouze smrkové, obzvlášť když evoluce stvořila i brouka jménem kůrovec.
"Třešeň má velmi zajímavé a krásné dřevo. Je vyhledávaná ptactvem a kromě toho jsou květy třešně ptačí také medonosné pro včely," říká o třešních Eva Jouklová, mluvčí Lesů ČR. I když je zatím poměr jehličnatých a listnatých stromů v našich lesích šest ku čtyřem, ve výsadbě je to přesně naopak.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz