Na celém světě už bylo podáno přes 12 miliard dávek vakcín proti covidu-19, očkování je ale výrazně nerovnoměrné. Zatímco některé země, jako jsou Singapur, Katar nebo Spojené arabské emiráty, mají naočkovanou téměř celou populaci, některým se zatím nepodařilo překonat ani dvě procenta. Nejnižší číslo uvádí středoafrický stát Burundi, který zároveň eviduje jeden z nejnižších počtů úmrtí na covid. Ve druhé nejméně proočkované zemi na světě naopak onemocnění podlehla téměř pětina všech nakažených.
Podíváme-li se na proočkovanost jednotlivých států, zjistíme, že mezi premianty jsou především asijské země. Z Evropy si nejlíp vede Malta a státy na Pyrenejském poloostrově. Na druhém konci žebříčku naopak nalezneme hlavně africké státy, což není překvapivé.
Nízká proočkovanost v těchto zemích je způsobena jedním hlavním faktorem, kterým jsou velmi omezené příjmy. I proto se tam začalo očkovat se značným zpožděním. V Burundi byla například vakcinace zahájena až téměř o rok později než v USA.
V chudých zemích se navíc nedaří dobře distribuovat vakcíny. Například v Demokratické republice Kongo propadlo více než 100 tisíc dávek kvůli neschopnosti je správně skladovat, uvádějí epidemiologové Chad Wells a Alison Galvaniová ve studii publikované minulý měsíc v medicínském odborném časopise The Lancet.
Právě Burundi je podle dostupných informací, které shromažďuje vědecká on-line publikace Our World in Data, státem s nejméně proočkovanou populací. Je možné, že nejméně svých obyvatel ve skutečnosti naočkovala proti covidu Severní Korea, v jejím případě ale nejsou dostupná data. Oficiálně tak na chvostu žebříčku zůstává středoafrické Burundi.
| Země | Podíl plně očkovaných obyvatel (%) | Celkový počet mrtvých (na milion obyvatel) | Celkový počet nakažených (na milion obyvatel) | Podíl mrtvých z celkového počtu nakažených (%) |
| Burundi | 0,12 | 3,03 | 3 431 | 0,09 |
| Jemen | 1,35 | 65,16 | 359 | 18,16 |
| Haiti | 1,37 | 73,12 | 2 794 | 2,62 |
| Demokratická republika Kongo | 2,37 | 14,35 | 957 | 1,50 |
| Papua-Nová Guinea | 2,82 | 66,54 | 4 498 | 1,48 |
| Madagaskar | 4,15 | 48,52 | 2 286 | 2,12 |
| Kamerun | 4,47 | 71 | 4 415 | 1,61 |
| Mali | 5,95 | 33,65 | 1 424 | 2,36 |
| Senegal | 6,34 | 116,61 | 5 127 | 2,27 |
| Tanzanie | 6,42 | 13,23 | 569 | 2,32 |
| Česko | 65,46 | 3 837 | 375 215 | 1,02 |
V tabulce deseti nejméně proočkovaných států (plus České republiky pro srovnání) můžete vidět, že v Burundi má kompletní vakcinaci proti covidu pouze 0,12 % obyvatel. V zemi žije zhruba stejný počet lidí jako v České republice, kde má ukončené očkování 65 % populace.
Burundi je ale nejen podstatně méně proočkované, ale také mnohem méně promořené. V zemi totiž od začátku pandemie onemocnělo covidem pouhých 43 tisíc lidí. Zhruba tolik přitom Česko eviduje zemřelých. V Burundi na covid zemřelo pouze 38 pacientů.
Nízká proočkovanost je v případě Burundi snadno vysvětlitelná. Bylo totiž jednou z posledních zemí na světě, která zahrnula očkování do svého plánu boje proti covidu, uvádí Světová banka, která tam v současné době pomáhá financovat vakcinaci.
V afrických zemích je obecně velký podíl obyvatel, kteří váhají s očkováním, ať už kvůli nedůvěře v účinnost, nebo obavám z nežádoucích účinků. Velkou roli hraje také náboženská víra. Tabulka výše tento trend dokazuje. V top 10 nejméně proočkovaných států je sedm afrických.
V Burundi také o covidu nebylo příliš velké povědomí, dlouhou dobu tam byl velmi nízký komunitní přenos. Až teprve loni v červenci zemi zasáhla první skutečná vlna covidu, kdy přibývaly stovky případů denně. V počtu hlášených úmrtí ale ani tehdy nenastaly výrazné změny.
Totéž se nedá říct o druhé nejméně proočkované zemi světa. Dlouhotrvající válkou, chudobou a humanitární krizí zmítaný Jemen představuje smutnou výjimku ve statistice. Zatímco podíl úmrtí pacientů s covidem se většinou pohybuje okolo jednoho až dvou procent (viz tabulka), v Jemenu je to děsivých 18 procent. Znamená to, že téměř pětina všech nakažených Jemenců od začátku pandemie nemoci podlehla.
"Jemenský lid bojoval se čtyřmi vlnami covidu a křehký systém zdravotní péče se s tím nedokázal popasovat," prohlásil zástupce Světové zdravotnické organizace (WHO) v Jemenu Adham Rashad Ismail Abdel-Moneim. Problém je mimo jiné v tom, že tamní nemocnice nebyly schopné zajistit pacientům dostatek kyslíku, který je ale při závažném průběhu covidu zásadní.
WHO tam, podle prohlášení na svých webových stránkách, letos v květnu zahájila půlroční projekt, jehož cílem má být dosažení alespoň 10% proočkovanosti populace této blízkovýchodní země. Wells a Galvaniová ve studii zmiňují, že distribuci vakcín v zemi komplikuje pokračující ozbrojený konflikt. Problematické je především dodávání vakcín do oblastí kontrolovaných povstaleckou skupinou Hútíů. Podle odhadů by přitom už při 40% proočkovanosti mohlo být zachráněno přes 14 tisíc životů.
Podle odborníků je podzimní vlna covidu v Česku nevyhnutelná. Zájem o vakcíny výrazně klesl:
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz