Zahraničí

Putin přebírá vedení války. Odmítl důležitý požadavek svých generálů

Putin přebírá vedení války. Odmítl důležitý požadavek svých generálů
Ruský prezident Vladimir Putin | Zdroj: Profimedia

Ruský prezident Vladimir Putin se rozhodl více se zapojit do vedení války na Ukrajině. Měl dokonce odmítnout žádost generálů, kteří velí vojskům v Chersonské oblasti, aby mohli opustit město Cherson a jednotky stáhnout přes Dněpr.

Ruští velitelé chtěli přeskupit svá vojska na jihu země. Cherson bylo první velké město, které po začátku invaze v únoru 2022 Rusové dobyli. Zároveň jej ale od zbytku Ruskem okupované části Ukrajiny odděluje široká řeka Dněpr. Ukrajinci v létě několikrát avizovali, že na jihu země spustí protiofenzívu a Cherson si vezmou zpátky. Útoky na mosty přes Dněpr výrazně snížily Rusům možnosti, jak vojska na jeho pravém břehu zásobovat.

Podle webu New York Times (NYT) tak generálové chtěli vojska přes Dněpr stáhnout, dokud na to byl ještě čas. Umožnilo by to zachránit techniku i lidské životy a postavit novou obrannou linii, na kterou by bylo potřeba méně vojáků než u té stávající. NYT to prozradili nejmenovaní představitelé amerických ozbrojených sil s přístupem k informacím zpravodajských služeb.

Podle nich se ovšem Putin rozhodl více se zapojit do určování strategie války a tento požadavek zamítnul. Ztrátu Chersonu by vnímal jako potupu a také jako komplikaci pro referenda o připojení k Rusku, která měl již v té době naplánovaná. Chersonská oblast je jedním ze čtyř regionů Ukrajiny, kde Rusové hlasování uspořádali.

Související obsah

​Putin podle NYT svým generálům řekl, že je to on, kdo bude určovat strategii. To mělo podle zpravodajců ještě více podrýt morálku ruských vojáků na pravém břehu Dněpru, kteří jsou po ukrajinských útocích na mosty prakticky odříznuti od zásobování. Putin ale souhlasil s jedním významným požadavkem, který vojenští velitelé vznesli, a to s částečnou mobilizací.

NYT připomínají, že Putin se do plánování operace více zapojoval v počátcích konfliktu, když ale selhaly plány na dobytí Kyjeva, přenechal velení generálům. Ti se soustředili na východ Ukrajiny a využili masivní převahy dělostřelectva, což Rusům umožnilo postoupit. Teď ale generálům na severovýchodě chybí vojáci, kteří posílili vojska u Chersonu a které Putin zakázal přesunout zpět.

Související obsah

​"V téhle válce dochází k neustálým nesouladům mezi Putinovými politickými cíli a vojenským potenciálem k jejich dosažení. Ve chvílích, kdy bylo potřeba důležité rozhodnutí, tak to Putin prováhal, odmítal uznat realitu, dokud se jeho možnosti nezměnily ze špatných na ty ještě horší,“ řekl pro NYT Michael Kofman z think tanku CNA, který se zabývá vojenstvím.

Mobilizace k obraně?

Podle vojenských expertů nepřinesou okamžitý zvrat ani vojáci, které Rusové po Putinově mobilizaci nasadí do boje. Výzkumník z britského think tanku RUSI Jack Watling se domnívá, že nové jednotky z nich Rusko bude schopné postavit až v únoru příštího roku.

"Není pravděpodobné, že Kreml cílí na to, aby postavil sílu, která přejede ukrajinskou armádu. Spíš to vypadá, že cílem je stabilizovat ruské ztráty a prodloužit konflikt do roku 2023. Kreml cílí na to, že mobilizace dostatečně prodlouží válku, aby umožnila použití nevojenských taktik, jako je ekonomická válka, politická destabilizace, výhrůžky eskalací a ovlivňování v Evropě a v USA, aby spojenci donutili Kyjev k jednání," myslí si Watling.

Proti částečné mobilizaci se v Rusku protestovalo:

TN.cz
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

Co byste neměli přehlédnout

TOP 10 ČLÁNKY A VIDEA

Důležité Události

Píše se na Deník.cz