Prezidentské volby 2023

Pavel neříká pravdu, za komunismu chtěl být agentem, tvrdí jeho spolužák

Generál ve výslužbě a prezidentský kandidát Petr Pavel nezastírá, že byl členem komunistické strany. Pro kariéru v armádě to bylo nezbytné a podle jeho slov ho za minulého režimu hnala touha stát se výsadkářem. Jeho spolužák Pavel Beneš ale tvrdí, že o své minulosti neříká celou pravdu. Údajně usiloval o to stát se elitním špiónem. Pavel to odmítá s tím, že je Benešovo vykreslení události, které se staly před více než 30 lety, pomlouvačné a manipulativní.

Svědectví Pavla Beneše přinesl portál Novinky.cz. V letech 1988 a 1989 s Petrem Pavlem navštěvoval elitní školu pro zpravodajské důstojníky. Komunistický režim frekventanty připravoval na vyslání do zahraničí pod diplomatickým krytím. Cílovými zeměmi měly být zejména členské státy Severoatlantické aliance.

Pavel už dřív zveřejnil svou složku z Archivu bezpečnostních složek, členství v KSČ nepopírá a zpětně ho lituje. Podle svých slov ale nestudoval na špióna, ale vojenského diplomata. "Slýchám, že jsem byl za komunismu rozvědčík. Nevím, co si pod tím představují ostatní. Nebyl jsem žádný Bond, ale výsadkář průzkumník, který se plazil blátem, mrznul ve sněhu a připravoval se na vysazení v týlu nepřítele, aby hledal odpalovací zařízení nebo velitelská stanoviště," napsal o sobě Pavel v květnu na twitteru.

Beneš tvrdí, že to bylo krátce před pádem totality jinak. "Nikdo z nás neměl vzdělání na to dělat diplomaty, my jsme byli vojáci školení na to být pomocníky vojenských přidělenců, být jejich očima při výkonu výzvědných činností na území cizího nepřátelského státu v zájmu Varšavské smlouvy," řekl zmíněnému webu.

Související obsah

Součástí výcviku byly podle Beneše sledovačky, budování úkrytů, mrtvé schránky na předávání informací, pořizování fotografií nebo navazování kontaktů. "Bydleli jsme v krycích bytech ve Vršovicích od pondělí do pátku. Žili jsme pod krycími jmény. Moje bylo Pavel Benda, jeho Pavel Pávek. Na tato jména byly vystaveny i falešné občanské průkazy, pod kterými jsme museli vystupovat i v občanském životě," pokračoval.

To bylo v září 1989. Tehdy se Beneš dostal do problémů kvůli petici Několik vět, která volala po demokratizaci. "Já jsem prohlásil, že ta petice není úplně špatná a má svůj náboj. Dostali jsme se do diskuse a já jsem řekl kolegům komunistům, že to vypadá, že jsme asi studenou válku prohráli," vzpomínal. 

"Pár dní nato mě předvolali na výbor základní organizace KSČ, kde byl Pavel předsedou. A tam se mě zeptali, jak jsem to myslel. Překvapilo mě to, protože jsem to pokládal za soukromou diskusi, a ohradil jsem se, že to považuji za špatné. Slíbil jsem jim tedy, že se nad tím zamyslím. Nechali mě pokračovat ve studiu, ale měl jsem kádrový šrám. Jestli to hlásili někam výš, nevím. Bylo to ale hodně nepříjemné, protože jsem si uvědomil, že se člověk nesmí odchýlit od nalinkovaného kurzu," uvedl Beneš.

Související obsah

O dva měsíce později se režim zhroutil, Pavel ale tříletý kurz dokončil. Po listopadu vystoupil z KSČ, armádu ale neopustil. V roce 2012 se stal náčelníkem generálního štábu a v letech 2015 až 2018 působil ve funkci předsedy vojenského výboru NATO. Stal se tak nejvýše postaveným Čechem v řídících strukturách aliance.

"Před rokem 1989 jsme byli hrdí komunisté, na exponovaných místech s velkou budoucností, připravováni na místa pomocníků vojenských přidělenců s tím, že budeme pracovat pro rozvědku socialistického státu. Režim padl a z ničeho nic byl Pavel na exponovaných místech NATO. S nadsázkou se dá říct, že je to nejúspěšnější rozvědčík, jaký kdy byl, protože se dostal úplně nejvýš," doplnil Beneš.

Pavel tvrzení Beneše odmítá, považuje ho za manipulativní. Jeho reakci, kterou vystavil na svých stránkách, zveřejňujeme v plném znění.

"Dovolte mi vám touto cestou předat stanovisko k zavádějícímu článku, který v sobotu 22. 10. 2022 publikoval deník Právo. Text se zakládá na spekulativních vyjádřeních a ukazuje, že předvolební kampaň se naplno rozjíždí. Průzkumy z posledních týdnů mě opakovaně řadí na pozici před Andreje Babiše, a to spustilo nevyhnutelnou reakci.

Kontaktoval mě redaktor deníku Právo Oldřich Danda, že se mu ozval můj bývalý spolužák Pavel Beneš ze zpravodajského kurzu, aby najednou po více než 30 letech přinesl údajné odhalení, které mě má znevěrohodnit. Líčí své osobní představy, že jsem byl loajálním komunistou a hájil zájmy režimu, což prý pocítil na vlastní kůži. Také zpochybňuje, že kurz, který jsme studovali, nás připravoval také na práci vojenských diplomatů. Podobně jako v případě dalších urputníků je to postavené jen na osobních spekulacích a bez důkazů.

Nechci před pomluvami a manipulativními útoky obhajovat sám sebe. Jsme v kampani a je jasné, že jich bude přibývat. Požádal jsem proto redaktora, aby zveřejnil vyjádření dalších účastníků stejného kurzu, kteří tehdejší události zažili, a mohou je tak pravdivě popsat. Redaktor dostal stanoviska dvou různých spolužáků i s kontakty, ale rozhodl se dát přednost pomluvám od jednoho člověka. Označil stanoviska dalších spolužáků (mimochodem bývalých vysokých představitelů zpravodajských služeb Česka a Slovenska) za nerelevantní a své redakci je ani neposlal. Zveřejním je tedy alespoň touto cestou, protože říkat věci v kontextu považuji za důležité.

Sám jsem Právu řekl, že Pavla Beneše pamatuji jako spolužáka, se kterým jsem nikdy neměl žádný konflikt. Naše cesty se po druhém ročníku studia (v létě 1990, kdy kurz opustil) rozešly a od té doby jsem ho neviděl. Já jsem po ukončení studia v roce 1991 nastoupil na Generální štáb na odbor řízení vojenských přidělenců. O pár let později si mě jako asistenta osobně vybral generál Radovan Procházka, bývalý vězeň komunistického režimu, který po revoluci budoval vojenské zpravodajství na nových demokratických základech. Kdybych byl člověkem, za jakého se mě snaží vykreslit Pavel Beneš a mnozí další urputníci, jeho důvěru bych určitě nezískal.

Kdyby na mé minulosti bylo cokoli diskvalifikujícího, stejně tak by by si mě těžko zástupci 30 zemí NATO zvolili za nejvyššího vojenského zástupce s přístupem k těm nejtajnějším plánům. Každému, kdo se v mezinárodní bezpečnostní politice pohyboval, je jasné, že by mi tajné služby Američanů, Britů nebo Francouzů, kteří mají i jaderné zbraně, neumožnily přístup k těmto plánům, kdyby na mě našly cokoli problematického.

V nejbližších měsících očekávám další útoky, ale jedno je jisté – nic na mě nenajdou, můžou si jen vymýšlet a lhát a toho se nebojím."

Související obsah

Pavel a Babiš jsou podle průzkumu favorité prvního kola prezidentských voleb (10/2022):

TN.cz
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

Co byste neměli přehlédnout

TOP 10 ČLÁNKY A VIDEA

Důležité Události

Píše se na Deník.cz