V době přetrvávající války se ruský prezident Vladimir Putin snaží utěšit své obyvatele vyhlídkami do budoucnosti. Představil proto šest plánů, které bude Rusko realizovat v roce 2023. Z jeho projevu se zdá, že si vývoj ruské ekonomické a sociální situace maluje růžově. Jeho země se podle něj v příštím roce stane silnější. Odborníci na to ale mají jiný pohled.
Co Rusy čeká v příštím roce a jakým směrem se bude vyvíjet ekonomická a sociální situace země, Putin představil na čtvrtečním zasedání ruské Rady pro strategický rozvoj, píše tisková agentura URA.ru. Navzdory stupňujícím se sankcím se prezident o blaho své země evidentně nebojí. Západu se podle něj nepodařilo zničit ruskou ekonomiku, ačkoliv uznal, že se to neobešlo bez "menšího poklesu HDP".
"Budeme ale pokračovat v dosavadním vývoji navzdory jakémukoliv vnějšímu tlaku. Rozhodně se staneme silnějšími, dostaneme Rusko na vyšší technologickou úroveň," ujistil Rusy Putin. K dosažení tohoto cíle vytyčil šest úkolů, které Rusko musí příští rok splnit.
První z nich je prohloubení vztahů s partnerskými zeměmi v oblasti energetiky, potravinářství a dalších odvětví. Druhým a třetím cílem je přiblížení se k technologické a finanční soběstačnosti. Čtvrtým úkolem je rozvoj infrastruktury. Poslední dva se týkají sociální oblasti, především snižování chudoby a podpory rodin.
"Prezident lidi ujistil, že situace v zemi je pod kontrolou. Speciální operace a západní sankce jsou jen dočasným jevem, který podobně jako nepřízeň počasí dříve či později skončí. Pak nastane teplý slunečný den," řekl k Putinovu projevu ruský politolog Anton Orlov.
Predikce nezávislých odborníků ale pro Rusko takto optimistické nejsou. Země podle nich už před válkou trpěla ekonomickými problémy, které válka ještě více prohloubila.
"Místo očekávaného růstu kolem 4 % v letech 2022 až 2023 se očekává, že ruská ekonomika během těchto dvou let poklesne o 8 %. Sankce velmi tvrdě zasáhly výrobu v klíčových odvětvích a jejich dopady se budou nadále stupňovat," řekl v rozhovoru pro Forbes politolog Brian Taylor, který se specializuje na ruskou politiku a bezpečnostní studia.
Vysvětlil, že Rusko přešlo na válečnou ekonomiku, což znamená ještě větší kontrolu z Kremlu, růst vojenských výdajů a zároveň menší přísun peněz do vzdělávání nebo zdravotní péče.
Ekonom a bývalý náměstek ruského ministra financí Sergej Alexašenko naopak tvrdí, že Moskva v krátkodobém horizontu nepocítí dopady sankcí tak tvrdě, aby ji to přinutilo změnit dosavadní politiku. Válečné výdaje jsou sice obrovské, do určité míry je ale kompenzují příjmy z ropy, napsal pro zpravodajský web televize Al-Džazíra.
To ale podle Alexašenka neznamená, že by Rusko čekal v příštím roce hospodářský růst. Dokud však Západ nezesílí sankce, Rusko podle něj ani v roce 2023 nezmění svůj postoj. "S ohledem na tyto skutečnosti nepředpokládám žádné zásadní následky, které by mohly Kreml donutit k radikální změně jeho agresivní politiky vůči Ukrajině," konstatoval Alexašenko.
Podle bezpečnostního analytika Vojtěcha Bahenského válka na Ukrajině v zimě zřejmě neskončí:
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz