Domácí

Češi si rádi přitopí, i když to škodí. Nižší teploty zvládnou i španělští důchodci

Češi si rádi přitopí, i když to škodí. Nižší teploty zvládnou i španělští důchodci
Ilustrační snímek | Zdroj: Profimedia

V roce 2021 si podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) téměř třetina Čechů vytápěla domácnosti na 23 a více stupňů Celsia. Jenomže takové teploty lezou nejen do peněz, ale také příliš neprospívají lidskému zdraví. Nižší teploty totiž podporují rychlejší metabolismus, což je prevencí obezity. Teploty v domácnostech se navíc stále více zvyšují.

Lidé nejenom v Česku si s postupující dobou udržují ve svých domovech čím dál vyšší teplotu. Zatímco dříve bylo zvykem topit převážně jen v kuchyni, která často sloužila zároveň jako obývací pokoj, dnes si rádi navýšíme teplotu, a to ve všech místnostech.

Skupina britských odborníků převážně z University College London (UCL) v roce 2013 publikovala studii zaměřenou na historické změny v teplotách v domácnostech a na jejich vliv na tloušťku. V této studii odborníci srovnali několik předcházejících průzkumů z dřívějších dekád, v nichž se zjišťovalo, na kolik si v zimě Britové průměrně vytápí své domovy.

Podle výzkumu v roce 1978 byla průměrná teplota v obyvácích 18,3 stupně Celsia, v kuchyni 16,7 stupně a v ložnici 15,2 stupně. Podle jiného průzkumu se v roce 1996 tyto teploty zvýšily, v obýváku na 19,1 stupně, v kuchyni na 18,1 stupně, v hlavní ložnici na 18,5 stupně, v dalších ložnicích na 17 stupňů. Další dva průzkumy z roku 2007 uvádí jen průměrnou teplotu obývacího pokoje, jeden uvádí 21,3 a druhý 18,7 stupně.

Související obsah

"Výzkum 2 400 anglických bytů v zimách 2001 až 2003 zjistil, že nejpříjemněji se různí obyvatelé cítili při teplotách v rozmezí od 17 do 22 stupňů, nejčastěji to bylo 19 stupňů. Teplotu 16 °C udávala většina jako ještě příjemnou, ale trochu nízkou, pětina jako příliš nízkou, jako teplotu 'akorát' ji hodnotila též pětina tázaných," píší v časopise Veronica autoři Yvonna Gaillyová a Jan Hollan.

Jak autoři upozorňují, dřívější údaje pro Českou republiku se v ucelené podobě nepodařilo najít: "Přehled teplot ze 17 bytů jednoho domu nedaleko Brna jsme získali jako soukromé sdělení od člověka, který se tam stará o vytápění a účtování za odběr tepla. Jejich průměrné teploty v topném období se pohybovaly od 21 do 25 stupňů."

ČSÚ má nicméně přístup k datům za rok 2021. A Češi si skutečně na teplo potrpí. Asi třetina z nich má v nejčastěji v obývané místnosti 23 stupňů a více, třetina 22 stupňů a asi třetina 20 nebo 21 stupňů. Jen 1,6 procenta Čechů topí na méně než 19 stupňů.

Grafika k energiím a vytápění domácností v Česku a srovnání se zahraničím | Zdroj: ČSÚ

Riziko plísní

Samozřejmě není možné vždy a za každou cenu teploty doma snižovat. Hrozí například riziko plísní, pokud se se snížením teploty nesnižuje také relativní vlhkost vzduchu. Tomu se dá pomoci například větráním.

"Až začne být opravdu chladno, standardní těsný byt je podle mě potřeba pořád udržovat na cca 19 až 20 °C. Třeba s nějakými výkyvy dolů, ale mělo by se občas zatopit," poradil odborník na plísně Martin Němec. Více si přečtěte v tomto článku na TN.cz.

Vedoucí Národního referenčního centra pro venkovní a vnitřní ovzduší Bohumil Kotlík doporučuje ještě o něco vyšší teploty. Ani ty však nejdou přes 22 stupňů. "Ze zdravotního hlediska proto doporučujeme udržovat takovou teplotu, aby na nejchladnějších površích v bytě nedocházelo k časté nebo trvalé kondenzaci vlhkosti. Optimálně by se měla relativní vlhkost vzduchu pohybovat v rozpětí 45 až 55 % a teplota vzduchu kolem 20 až 22 °C," uvedl Kotlík.

Související obsah

Náklady na vytápění domácností podle ČSÚ tvoří téměř 70 procent spotřeby energií v domácnostech. Dalších 16 procent padne na ohřev vody, 6,5 procenta na vaření a 6,4 procenta na osvětlení.

Přetápění bytů je stejné jako přejídání

Podle článku Yvonny Gaillyové a Jana Hollana v časopise Veronica je ale návyk na vysoké zimní teploty asi tak blahodárný jako přejídání. Jde o to, že rychlost lidského metabolismu se dříve adaptovala na teplotu a při nižších teplotách bylo "spalování" rychlejší. To se však s tím, kdy lidé tráví čím dál více času v uzavřených prostorách s velmi podobnou celoroční teplotou, mění. "V Japonsku mívali lidé v 50. letech v zimě bazální metabolismus o pětinu rychlejší než v létě, dnes už ne," uvedla autorská dvojice.

"Je téměř jisté, že příliš teplé zimní interiéry nevyžadující rychlý metabolismus jsou významnou příčinou nárůstu počtu lidí s nadváhou a obezitou. A naopak, že zimní interiérové teploty nepřesahující 18 °C pomáhají k tomu, aby příjem energie v potravě a její výdej byl vyrovnaný – abychom netloustli, ba případně abychom přes zimu i trochu hubli. Pobyt v chladu je zřejmě i mocným nástrojem proti diabetu II. typu," zmínil Hollan v posledním vydání časopisu Veronica.

Na druhou stranu je tu ale dobrá zpráva. "Nové výzkumy ukazují, že 'zázračná' adaptace na chlad se může vyvinout poměrně rychle, stačí pobývat řadu hodin denně v teplotách kolem 17 °C, možná stačí i teplota celých 19 °C. Ten zázrak spočívá v tom, že v těle přibude tzv. brown adipose tissue, tedy hnědý tuk. Jde o tkáň, která umí dle potřeby rychle metabolizovat, tedy generovat teplo. Hojnost jí mají všichni novorozenci, jen díky tomu dokážou udržovat dostatečnou teplotu uvnitř svých malých tělíček," popsal Hollan.

Nízké teploty důchodcům vadit nemusí

Často se mluví o tom, že starší lidé potřebují mít v obývaných prostorech vyšší teploty. Podle Hollana to ale rozhodně neplatí univerzálně. Jako příklad uvádí opět Británii: "I tam mívají vytopeno někteří i na víc než 20 °C, ale průměr pro mnoho obydlí byl 19 stupňů pro obývací pokoj přes den a 18 pro ložnici v noci. Téměř čtvrtina domácností měla průměrnou teplotu ložnic pod 16 a obýváků pod 18. Důležitým zjištěním je pak také to, že interiérové teploty nijak nesouvisely s tím, jak často tito lidé starší 65 let (mnozí i nad 80 let) navštěvovali zdravotnická zařízení. Chladnější interiéry zjevně nevadily jejich zdraví." Jedná se o studii vydanou v roce 2019 v časopise Energy Policy.

Výzkum španělských vědců vydaný v roce 2022 v časopise Building and Environment sledoval starší obyvatele v domovech důchodců ve Španělsku podle tří různých variací středozemního klima, které v zemi převládají. V prostředí, kde je průměrná teplota v létě 25 až 32,8 stupně a vlhkost vzduchu 37 %, v zimě 2 až 11 stupňů a vlhkost vzduchu 71 %, s průměrnou celoroční teplotou 14,1 stupně považují penzisté za neutrální teplotu (ani zima, ani vedro) 24,4 stupně Celsia.

V prostředí, kde je vlhkost po celý rok 64 až 70 %, letní průměrné teploty 18 až 28 stupňů a zimní 4 až 15 stupňů, s celoroční průměrnou teplotou 16 stupňů mají důchodci za neutrální teplotu 22,7 stupně. Tato první dvě prostředí jsou typická pro centrální a jižní až jihozápadní část Španělska, objevuje se ale i podél severní části východního pobřeží.

V prostředí, kde jsou suchá léta s průměrnými teplotami 15 až 22 stupňů a zimy s 5 až 15 stupni, s celoroční průměrnou teplotou 15,1 stupně považují lidé v pečovatelských domech za neutrální teplotu 18,1 stupně. Toto prostředí je typické pro severozápad a západ Pyrenejského poloostrova.

Pro srovnání – podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Česku byly v roce 2021 průměrné teploty za jednotlivé letní měsíce 14,2 až 18,8 stupně. V zimních měsících to bylo 1,1 až 2,6 stupně a průměrná roční teplota byla 8 stupňů Celsia.

Podívejte se na srpnovou reportáž TV Nova o snahách Čechů uspořit:

TN.cz

Co byste neměli přehlédnout

TOP ČLÁNKY A VIDEA

Důležité Události

Píše se na Deník.cz

Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz