Ničivé zemětřesení a jeho následky otevřely v Turecku debatu o tom, jestli tamní vláda v čele s prezidentem Erdoganem nemohla vysokému počtu obětí zabránit. Lidé vidí jako hodně problematické zejména benevolentní vymáhání předpisů při stavbě budov. Ve státní kase navíc chybí peníze z daní, které vláda vybírala několik let právě pro účely případné humanitární katastrofy.
Jako domečky z karet popadaly v Turecku vysokopodlažní domy, ve kterých zůstaly tisíce lidí zavaleny v sutinách. Hněv obyvatel po celém Turecku se teď snáší na vládu a prezidenta Erdogana. Ten ve středu přiznal, že mohl reagovat rychleji.
"Přiznávám, že první den jsme měli nějaké problémy. Ale hned druhý den jsme dostali situaci pod kontrolu," uvedl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Velká část budov, která stála v oblasti častých zemětřesení, neodpovídala stavebním předpisům. Tamní úřady totiž pravidelně oficiálně prodávaly amnestie na černé stavby, které nesplňovaly předpisy. V turecké kase jsou navíc necelé čtyři miliardy eur, které vláda vybrala z takzvané daně na zemětřesení. Podle tureckých ekonomů by tam ale mělo být až osmkrát tolik.
"Tyto peníze se začaly vybírat po velkém zemětřesení v roce 1999. Jsou to peníze na opravu infrastruktury a je zcela legitimní se ptát, kde ty peníze teď jsou," řekla analytička Ústavu mezinárodních vztahů Pelin Ayan Musilová.
Kritiku vláda schytává zejména na sociálních sítích. Úřady proto na celý den zakázaly na sociální síť přístup i přesto, že tam lidé žádali o pomoc a informace o blízkých. V květnu se totiž v Turecku konají prezidentské volby.
"Popularita prezidenta Erdogana byla posledních šest měsíců na vzestupu, ale to se teď všechno smazalo. V květnu se nebude mluvit o ničem jiném než o zemětřesení," dodala Musilová.
Turecký prezident při návštěvě města Gaziantep ve čtvrtek řekl, že vláda poskytne každé rodině, kterou zasáhla katastrofa, v přepočtu necelých 12 tisíc korun.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz