Dva biliony eur, tedy téměř 50 bilionů korun. To je návrh nového rozpočtu Evropské unie na roky 2028 až 2034. A právě návrh víceletého rozpočtu byl tématem pořadu Headline s moderátorem Davidem Chmátalem, který zpovídal analytika institutu EUROPEUM Filipa Křenka.
Stávající víceletý finanční rámec Evropské unie je 1,2 bilionu eur. K tomu je ale podle Křenka potřeba připočítat další výdaje, například v souvislosti s covidem, a v konečném důsledku se tak aktuální částka blíží té navrhované.
"Spekulovalo se o tom, že by se ten evropský rozpočet mohl pohybovat až někde okolo 2 % HDP Evropské unie. Nicméně teď jsme v podstatě někde na úrovni 1,2 %, což z mého pohledu není až tak velké navýšení, jak by mohlo být," řekl Křenek.
Strukturou se ale podle Křenka rozpočet výrazně liší oproti předešlým obdobím. Jedná se hlavně o určité zjednodušení. Největšími položkami byly vždy zemědělství a kohezní politika. Ty jsou nyní spojené v takzvaných národních a regionálních partnerstvích. To se ale setkalo s velkou kritikou regionů i zemědělců.
"V těchto dvou největších položkách by se mělo nějakým způsobem škrtat, aby Evropská unie měla dostatek financí na nové priority, které přichází s tou stávající mezinárodněpolitickou situací. Na jedné straně zaostávání Evropy v oblasti inovací a nových technologií a na druhé straně je to otázka bezpečnosti a společné obrany," shrnul Křenek.
Na zemědělství šlo v předcházejícím rozpočtu 386 miliard eur za rok, tedy podle aktuálního kurzu 9,5 bilionu korun. Nově by to mělo být asi 300 miliard eur, tedy asi 7,3 bilionu korun.
Podle Křenka se ale jedná jen o určité minimum. Bude na každém členském státu, aby se rozhodl, do jakých oblastí bude chtít peníze z těch národních a regionálních partnerství investovat. Ve výsledku tak může jít na rozvoj venkova a zemědělcům i více peněz.
Česko je velkým beneficientem peněz určených na kohezní a regionální politiku. Ty dělají asi tři čtvrtiny všech prostředků, které z Evropské unie do Česka přitečou.
Nižší rozpočet na kohezní a regionální politiku se podle Křenka může v Česku projevit například snížením prostředků na výstavbu infrastruktury, ať už se jedná o silnice, železnice, či energetickou síť.
"Česko bude muset nějakým způsobem tyto položky v podstatě financovat ze svého vlastního rozpočtu. Ještě není samozřejmě jasné, jakým klíčem nebo jakým způsobem by byly ty prostředky rozdělovány mezi 27 členských států. Nicméně takto na první pohled ta kapitola koheze, respektive zemědělské politiky, zaznamenává skutečně nějaký pokles," zmínil Křenek.
Naopak by se Česká republika mohla trochu zahojit díky novému fondu konkurenceschopnosti. Nakonec by tak celkový objem prostředků pro Česko, pokud budou žadatelé aktivní a úspěšní, nemusel podle Křenka klesnout. Upozornil ale na silnou konkurenci.
Nový rozpočet se týká období od roku 2028, ale ještě další tři roky bude možné dočerpávat peníze z předešlého období, upozornil Křenek.
Na sestřih rozhovoru se můžete podívat pod titulkem článku, celý díl najdete níže. K dispozici jsou české titulky generované pomocí umělé inteligence.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz