Tématem pořadu Headline na TN Live byl připravovaný rozpočet Evropské unie na další období. Ten je pod kritikou zejména zemědělců. Co se jim nelíbí a proč návrh kritizují, probral moderátor David Chmátal s prezidentem Agrární komory ČR Janem Doležalem.
Nový navrhovaný rozpočet Evropské unie na léta 2028 až 2034 počítá zatím s tím, že by na zemědělství šlo 300 miliard eur (podle aktuálního kurzu 7,3 bilionu korun) místo nynějších 386 miliard (asi 9,5 bilionu korun).
To je o 22 % méně. Zapadá to tak do praxe přípravy posledních rozpočtů, kdy podíl peněz jdoucích na zemědělství klesá, jak upozornil Doležal.
"Ještě před nějakými 20 či 25 lety jsme byli možná na 50 % rozpočtu, teď se budeme dostávat určitě někam kolem 15 %, takže to je obrovský rozdíl," srovnal. Dodal, že nominální pokles je sice zmíněných 22 %, reálný pokles je ale po započtení inflace asi 30 až 40 %.
Doležal poznamenal, že se výdaje na zemědělství mohou snižovat i kvůli vytvoření rezervy 100 miliard eur (asi 2,5 bilionu korun) na obnovu Ukrajiny. "Zemědělci určitým způsobem platí za Ukrajinu dvakrát, protože na jednu stranu se tady z peněz, které byly zemědělcům odňaty, vytváří tato rezerva. Na druhé straně zemědělci viděli v posledních letech obrovský propad výkupních cen právě kvůli bezcelní dohodě, která je tady od roku 2022 a která měla sloužit k tomu, aby se nějakým způsobem vlastně Ukrajina udržela na nohách po ruské invazi," řekl Doležal.
Zemědělci sice mají dostat od Unie méně peněz, další ale budou moci dostávat od státu ze státního rozpočtu. Doležal ale varoval, že třeba Česko, které v tomto volebním období, kdy vláda Petra Fialy (ODS) přišla s konsolidačním balíčkem, šetřilo, může na zemědělství dávat méně peněz než Polsko či Slovensko, a to čeští zemědělci vnímají jako riziko nefér soutěže.
"Tady byl takzvaný dočasný krizový rámec v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině, protože kvůli tomuto narostly ceny minerálních hnojiv, Rusko je totiž jeden z největších výrobců. A třeba v Polsku se rozdávaly zemědělcům peníze plnými hrstmi, aby se s těmito náklady mohli vyrovnat. V České republice se těch peněz do zemědělství z toho státního rozpočtu dávalo minimum," popsal Doležal.
Společná zemědělská politika Evropské unie nebyla nikdy tak docela společná, protože různé státy dostávaly různé úrovně plateb, poznamenal Doležal. Pokud by tedy státy v dalším období mohly dle svého uvážení dofinancovávat své zemědělce, tak se Doležal obává dalšího rozevírání nůžek.
"Může se z toho stát soutěž národních rozpočtů a to je asi to nejhorší, co by se mohlo stát, protože to je faktická rezignace právě na ten společný aspekt té společné zemědělské politiky," okomentoval Doležal.
Na sestřih rozhovoru se můžete podívat pod titulkem článku, celý díl najdete níže. K dispozici jsou české titulky generované pomocí umělé inteligence.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz